Jak se zbavit sikany?

http://www.po­licie.cz/clanek/pre­ventivni-informace-sikana.aspx
Doplňuji:
http://ona.id­nes.cz/sikana-ovlivni-cely-zivot-098-/deti.aspx?c=A130902­_115817_deti_haa
Co si počít se šikanou?
Jak se má rodič zachovat, když se dozví o šikaně svého dítěte? „Především zachovejte klid. Nepodléhejte panice a pocitům viny, že jsem špatný rodič, když nezabráníte šikaně. Je nutné postarat se o fyzické a psychické bezpečí dítěte, ale neřešte to s horkou hlavou. V praxi to znamená neběžet si okamžitě fyzicky vyřídit záležitost s označeným agresorem, ale například doprovodit dítě do školy,“ doporučuje Horská ze své zkušenosti.

„Je možné probrat situaci s jiným dospělým – partnerem, přáteli, případně se před jednáním ve škole poradit s pracovníky linky důvěry,“ vyzývá také rodiče. Rozhodně se také vyhněte obviňování dítěte, byť jenom ze špatného výběru kamarádů.

Rodiče se mohou obrátit podle situace na třídního učitele, výchovného poradce, ředitelství školy, zřizovatele školy, školský úřad či příslušnou školní inspekci. Škola má povinnost šikaně zabránit a chránit oběť a situaci řešit. V případě potřeby je možné volit změnu školy.
Pomozte získat ztracenou sebedůvěru

„Pokud skutečně došlo k šikaně, je dobré zajistit dítěti péči psychologa, zejména při projevech následků nebo tam, kde se situace opakuje v různých prostředích. Můžete také zajistit dítěti dobrou korektivní zkušenost v jiném prostředí a podpořit jeho sebevědomí aktivitami, ve kterých je úspěšné,“ navrhuje Bohuslava Horská.

„K tomuto tématu patří i vhodnost a přiměřenost oblékání dítěte do školy a uměřenost jeho vybavení jako mobily, hračky a další předměty. Přemrštěně a nápadně drahé oblečení a další věci, kterými dítě "vyniká“ nad ostatní děti, nebo dokonce soutěžení rodičů a dětí, které z nich bude více „in“, je přímo živnou půdou pro šikanu mezi dětmi. Většinou se to týká chudších dětí, jejichž rodiče na tak drahé oblečení nemají, ale někdy paradoxně i dětí z bohatých rodin, s nimiž se jejich spolužáci nebaví a odmítají se s nimi kamarádit," uzavírá psychiatr Ivo Klár.

Upravil/a: anonym

Určitě to musíš někomu říct, někomu ke komu máš důvěru mamka, taťka, sourozenec, komukoli, pokud nikoho v rodině nemáš komu by jsi se mohl svěřit zkus nějakého učitele ve škole v poslední řadě bych vyzkoušela linku důvěry.

víc se začleňovat/zapadat do kolektivu, blíže se seznámit s hlavním agresorem. promluvit si s dospělým, pokud jde o opakující se šikanu, vyhledat si na google.cz informace k tématu, třeba přes rodiče to sdělit třídní učitelce apod.. nevim co je identifikace, si ji nech změnit

ahoj vím že je lepší se nikomu svěřit, ale dávej si dobrý pozor komu. řešení s učiteli školou doporučuji až jako poslední možnost.
Jedna holka od nás ze třídy byla dost mimo kolektiv a neměla žádné kámošky a párkrát ji někdo sprostě nadával. Nenazvala bych to šikana, ale hezký to asi nebylo. Byla to dost citlivka a tak se svěřila učitelce, nebyl to dobrý nápad- učitelka nás potom nutila aby jsme s ní chodily na obědy a bavily se sní, ale nemužeš někoho nutit aby s někym kamarádil a tak ji všichni nesnášeli ještě víc. byla dost zoufalá, tak nám jí bylo nakonec líto. sešli jsme se naše parta a sepsali jsme PP (Poslední Pomoc) jetli to neznáš, tak jsme napsali co má dělat jinak (př. najít si svůj odstín korektoru a nepoužívat bílej, spálit žlutej svetr, zkusit na někoho promluvit,…) a podepsali jsme to myslím Sherlock Holmes a Lady Gaga a dali jí to do skřínky. už se stala jednou z nás a nikdo ji už nenadává. vlasně nebyla tak špatná, ale potřebovala trochu pomoc…
nejspíš ti to nepomohlo … v nejhoršim to řekni učitelce. Naší holce to nakonec pomohlo i když až za dýl.
Přeju hodně štěstí :)