Jak se tváříte na to když jste někde venku, na hřišti, v parku apod. a nejednou k vám přiběhne cizí pes..

„Ano, máte pravdu. Naozaj sú nam nepríjemní voľne behajúci malí ľudia. Keď sa slušne priblížime, hneď nás chcú hladkať, pchať prsty do nozdier a očí, ťahať za uši, alebo chvost. Zbytočne sa bránime cúvaním, chvostom medzi nohami, ich sprevádzajúci veľkí ľudia ich ešte povzbudzujú aby nás chytali. A keď sa trošku ozveme, hneď všetci začnú kričať, že sme zlí.“
Toľko mi povedala jedna malá havinka po prechádzke po sídlisku. Je pravda, aký chovateľ, taký pes. Máme šťastie, že na sídliskách máme aj vyhradené priestory pre psov, kde sa môžu vyblázniť.
Myslím, že nie je dobré paušalizovať pár prípadov a zopár nevychovancov na celú populáciu.
Niekedy, keď porovnávam správanie zvierat a správanie detí, musím ten palček dať zvieratám.

To je opět nešvar majitelů psů,když je nato upozorníte tak řeknou že se pes chce taky proběhnout a že za něj platí.

Tak když jsem já venčila ségry hafana – kříženka dobrmana, tak jsem jí taky měla skoro pořád na volno – byla dobře vycvičená. Pokud někdo procházel – bud si ho nevšimla nebo jen lehce načuchla. Neměla jsem s tím nikdy problém, když vidím majitele, tak jsem v klidu – horší by bylo kdyby tam byl pes sám – to bych se asi opravdu bála.

Popravde – tohle se mi stava casto a nevadi mi to. Mam psi rad a oni maji z nejakeho duvodu radi me. Pokud vidim, ze se mu jezi srst, kdyz me ocuchava, necham ho a jdu volnym krokem dal. Kdyz vrti ocasem, klidne si ho pohladim. Predpokladam (i kdyz mozna naivne), ze pokud by to byl skutecne zly pes, pan by mu nedal volno, navic bez kosiku a kdyz uz, tak ze by na nej nezavolal. Pani jsou blbi, ale nenechaji si na triko pripsat ublizeni na zdravi. Mozna je to jen otazka casu, nez me nejaky kousne, ale zatim jsem s tim, co jsem psal, si vzdycky v klidu vystacil.

Nicmene to byl nazor za ciste moji osobu. Kdyz si predstavim nejake dite, nebo neco podobneho, pro ktereho je kazdy pes zdrojem zabavy, pak samozrejme je to prusvih (- a vracime se k vasi otazce: bojove plemeno a dite).

Nevadí mi to, předpokládám že většina psů je pro mne naprosto neškodná a nic mi neudělá. Riziko je asi takové, jako bych se obával toho, že když jdu po chodníku, tak na mě spadne střešní taška. A po chodníku stejně chodím

Musím říct, že když proti mě jde pes, kterého neznám, nemám z toho moc dobrý pocit. Ale taky u mě záleží trochu na rase toho psa. Třeba z německých ovčáků strach nemám, ale bojím se třeba dobrmanů nebo rotvajlerů. Strach mám taky z takových těch maličkých psíků, jako jsou trpasličí pinčové nebo krysaříci. Z těch nemám vůbec dobrý pocit…
Většinou když vidím, že se někde potuluje cizí pes ať už s pánem nebo nez pána, raději se setkání vyhnu.

Začnu si s ním povídat a koukám kam ho na oplátku kousnu když si začne. Zpravidla to pro oba dopadá dobře.
Ale problém má potom obecní strážník když mne zastaví na ulici a chce si na mne uspokojit svoje mocenské choutky.

Většinou mi to nevadí, pokud pro ti mě neběží dobrman bez košíku :D Ale nikdy si žádného psa nepohladím, dokud se nezeptám majitele a to ani takového raťafáka jako je čivava ;) samozřejmě, že když přiběhne pejsek, vrtí ocasem a otírá se mi o nohy, tak to jo =) To mám pak sklony drbat je za ušima a k tomu říkat „no ty si hodný pejsek, no jo, no seš!“ :D

zastřelil bych majitele.
Pes má být na vodítku a mít náhubek.
A majtel má mít ssebou pytlíky na hovínka.