Jak se spustí jaderná reakce v elektrárně?

Kristepane klob 1

K nastartování reaktoru se používá vnější neutronový zdroj. Pravděpodobnost, že při svém letu neutron rozštěpí jádro izotopu uranu 235, je malá, spíše se při srážce s ním jen odrazí aniž by předal část své velké energie. Je třeba ho zpomalit. Látkou, která neutrony zpomaluje, je tzv. moderátor. Moderátorem bývá u reaktoru, kde štěpení obstarávají pomalé neutrony, nejčastěji voda, ale také grafit nebo těžká vody (D2O). U reaktorů, které pracují na bázi rychlých neutronů, moderátor chybí.

Zasouváním a vysouváním palivových tyčí se řídí pouze výkon reaktoru spolu s moderátorem.

No – když pominu další procedury (třeba aby stihnul ´najet´ i zbytek elektrárny…), stačí zasunout dostatek palivových tyčí do pracovního prostoru reaktoru…

Jaderná reakce je přeměna atomových jader, která může probíhat samovolně nebo být vyvolaná působením jiného jádra nebo částice (včetně fotonu). Dochází při ní jak ke změně struktury zúčastněných jader, tak ke změně jejich pohybového stavu.
V palivových tyčích je uran, což je radioaktivní zdroj. Což tě může ozářit.
Je to založené na bázi štěpení atomu. Jak je známo, skládá se z elektronů, protonů a neutronů.
Chemicky se atom nedá dělit, jen fyzikálně.
Právě v jaderném reaktoru se spustí, že se působí na ty atomy uranu a ten na to reaguje.
Jaderné reakce lze dělit podle různých kriterií:
• Podle počtu reagujících částic – mononukleární (samovolná přeměna, rozpad), binukleární, vyšších řádů
• Podle účastníků srážky – fotojaderné reakce, reakce těžkých iontů, reakce indukované protony, aktivace neutrony…
• Podle průběhu – (štěpná jaderná reakce, jaderná syntéza, reakce přenosu nukleonu…)
• Podle energie reakce (exoenergetické, endoenergetické reakce)
• Podle energie nalétávajících částic (nízkoenergetické, vysokoenergetické, relativistické srážky)
Např. V Černobylu došlo k výbuchu elektrárny, protože to musí být vyvážené proti pohybující se zemi, ta základní deska není pevná se zemí. Protože, když se zasouvají nebo vysouvají tyče s palivem do jaderného reaktoru, tak musí být ve 100% svislosti. Právě to se nestalo v tom Černobylu, ta tyč se zasekla a začala se zvedat teplota, protože nebyla chlazená, Přehřátím reaktoru, začalo unikat i chladící medium. A tím jaderná exploze.
Životnost Jaderné elektrárny je 30 let. U nás už jedna přesluhuje, ale je modernizovaná. Pak by se mělo vše zabetonovat, zaizolovat. Tyče, co jsou v zemi stále, jsou radioaktivní. I tzv. vyhaslé palivo, je stále teplé a radioaktivní (myšleno jako možné ozáření). Teplota stále dokáže být 60°C

Na jeden kousíček atomu by se dalo jezdit, topit mnoho let. Avšak problém je s tím ozářením.

Pokud se nemylim, pak v reaktorech co se používají u nás se výkon nereguluje zasouváním palivových tyčí. Palivové tyče se vloží do reaktoru při zavážení a tam zůstanou po celou jednu kampaň. Reaktor se reguluje regulačníma tyčema, které prochází některými palivovými soubory a chladící vodou která se používá jako moderátor a pro zpomalení reakce obsahuje kyselinu boritou (bor pohlcuje neutrony).
Oprava: regulační tyče obsahují část s palivem a část s absorbční látkou. Tak při vytaženi regulační tyče je absorbční část nad aktivní zónou a v aktivní zóně další palivový proutek. Při spuštění je palivový proutek vysunut z aktivní zóny pod reaktor.
V případě průšvihu samočině sjedou dolů.
Pro nastartování reaktoru jsou podle potřeby vytaženy regulační tyče a dále snížena koncentrace kys. borité v chladící vodě. Jak to dělají se mně neptejte. Zředit bych ji dokázal i já, ale jak to děllají, aby měnili koncentraci a nemuseli tam lít pořád čerstvou vodu a odlívat vodu z prim. okruhu vážně netuším.
Při vhodném zředění prim. vody by se měla řetězová reakce spustit sama. Použitý uran je přirozeně radioaktivní (tzn. vždycky se najde pár atomů uranu, které se rozpadnou sami a vyzáří neutrony) a jakmile se dostane do kritického stavu neutrony z přirozeného rozpadu uranu přestanou být pohlcovány bez užitku, ale v průměru každý neutron způsobí rozpad paliva a uvolnění dalšího volného neutronu. tím se množství volných neutronů zvyšuje a tím i výkon reaktoru.

Mám silný pocit, že v našich reaktorech je jen jeden druh štěpného paliva (směs U235 a U238) a nic dalšího pro start by nemělo být třeba.