Jak se dnes díváte na někdejší povinnost pracovat?

Komunisté tomu říkali právo na práci, ve skutečnosti to byla pracovní povinnost a musel jsi mít v OP razítko, jinak jsi byl příživník. Nikdo neměl právo pracovat sám za sebe jako živnostník nebo zemědělec. No a tak vzniklo heslo: kdo neokrádá stát, okrádá vlastní rodinu. Proto jsme dopadali hůř, něž některé rozvojové země, vč. afrických. Na druhé straně každý mohl mít zajištěný příjem, i když hovno uměl. Nejdůležitější kvalifikační požadavek bylo členství v KSČ, na odbornost tehdy nebyl tolik brán zřetel.

Upravil/a: Kepler

nemyslím že je to přímo nutné definovat povinnost pracovat, úplně by stačilo redukovat všemožné dávky aby se lidem pracovat za všech okolností vyplácelo a život na dávkách byl pro každého jen krátce přechodný stav.

Upravil/a: anonym

V podstatě bych souhlasil s Keplerem, nicméně bych ji znovu zavedl u osob, které se nemohou vykázat dostatečnými legálními příjmy (dividendy atd.)

Smradlaví somrující líní bezďáci (jinak práceschopní) mě FAKTICKY štvou! V lágru by je makat donutili, těch peněz co by se ušetřilo na „dobročinné organizace“ atd. > prostě SAMÉ VÝHODY! :)

Keplere >>> BOHUŽEL dnes mi situace přijde PODOBNÁ, tehdy to byla stranická nomenklatura, dnes dem(ent)okraticky zvolení politici > obě skupiny mají JEDNO SPOLEČNÉ – naprostý nezájem o cokoliv jiného, než o vlastní prospěch, což by bylo v pořádku, pokud by jejich primárním nominálním důvodem k existenci nebylo starat se o prospěch ostatních! Což nebylo ani tehdy a není ani dnes. :(

Právě tahle „nezaintereso­vanost“ včetně nulové zodpovědnosti za svoji „činnost“ je hlavním rysem dem(ent)okracie a v jejím důsledku se systém nakonec zvrhne v nejtotalitnější společenské zřízení, které kdy existovalo (kam se budou hrabat Rudí Khmerové)! Neklamné známky že se to již děje lze vidět již dnes. :(

Pomineme-li koncentrační tábory nebo vězeňský režim, tak nikdy nebyla žádná povinnost pracovat. Za socialismu byla jen povinnost dostavit se na adresu uvedenou v OP. Co tam kdo dělal bylo do značné míry lhostejné, protože ve výsledku měli všichni stejně.

Podle mě se teď jedná spíše o morální povinnost a smysl života, pokud člověk není vážně nemocný.

Myslím si ale, že by se nemělo jednat o povinnost, za jejíž neplnění by se zavíralo do vězení, ale pouze by vyhýbání se práci mělo zapříčinit prosté přežití, pokud člověk nemá vážné zdravotní problémy. Ti nemocní by na tom měli být lépe než zdraví nepracující, protože nemohou pracovat, nebo jen velmi obtížně.

Myslím, že to bylo postavené nahlavu stejně jako celý ten slavný komunismus. Pořád někoho do něčeho nutit, omezovat, přikazovat. Kde chce pracovat ať si pracuje a kdo nechce ať nese následky.

Říká se, že bez práce nejsou koláče. A v tom je řečeno vše. Jestli někdo říká právo, nebo povinnost, je úplně jedno a nemá cenu se tím zabývat. Prostě, když nebudeš pracovat (pokud jsi nezdědil miliony), tak umřeš hlady nebo zmrzneš nahý. Nebudeš mít nic.

Byla pouze povinnost být zaměstnán.