Jak se dají vyčíslit škody, které vznikly za minulého režimu vinou nedbalé údržby silnic, budov a ekologii

zjentek
cituji:
A bavíš se o škodách vzniknuvších komu přesně? Za koho konkrétně máš lobbovat? Přece v kapitalismu už NIC není nás všech, tak koho škody řešíme?

Na to je snad jasná odpověď. Komu vznikly škody – no přece nám všem. Za nikoho nelobuji, nic za tím nehledej. Jen bych rád sám pro sebe věděl přesněji, jak to vlastně bylo a je. Toť vše.

Pepa25
Já patřím k těm důchodcům, co lajkovali příspěvek od „Drap“. Já až na výjimky, kdy jsem opoměl, palec dávám i příspěvkům, které se mi nelíbí. Dávám ho za to, že vůbec nějak reagovali.

@paul1 Je to pravda ohromné škody po rudoších nedá se to ani vyčíslit ty blbouni neuměli stavět na dluh.
Zanechali dluh okolo 110 miliard tudíž start do kapitalismu byl solidní poté byla roztodivná devadesátá léta kdy řádila skoro neviditelná ruka trhu a nyní je dluh okolo tři a půl bilionů chce to klídek potomci to jednou zaplatí.

@plebs
Moc jsem o tom nevěděl, tak jsem ze zvědavosti se podíval i za pomoci AI po internetu.
Ono to vypadá trošku jinak, pokud si člověk klikne na nějaký ekonomický rozbor.
Pro objektivní porovnání je nutné využít ekonomické ukazatele, které zohledňují výkonnost hospodářství a kupní sílu v čase. Zahraniční dluh ČSSR činil v roce 1989 cca 120 miliard. Takže mezi přičiny vzniku násobného dluhu patří:

1. v devadesátých letech sanace krachujících státních podniků a konsolidaci bankovního sektoru (tzv. transformační náklady), což stát stálo stovky miliard korun
2. roky 2008–2009: Světová finanční krize, která tehdy přinesla historicky největší propad ekonomiky a skokový nárůst dluhu
3. roky 2020–2022: Pandemie covidu-19 a následná energetická krize. Výdaje na kompenzace, zdravotnictví a zastropování cen energií vystřelily roční deficity na rekordní úroveň kolem 400 miliard Kč ročně

V relaci k výkonu ekonomiky je dnešní zadlužení přibližně 4krát vyšší než v roce 1989.
Vyjádření podle přepočtu státního dluhu na jednoho obyvatele:
To odpovídalo v roce 1989 zhruba 2,5 tehdejším průměrným platům (3170 Kčs). Při současné průměrné mzdě okolo 46 000 Kč to odpovídá zhruba 7 průměrným platům.
K zděděným problémům v ekonomice je nutné připočítat tzv. skrytý vnitřní dluh (Technologický dluh): Socialistický stát sice neměl klasické finanční dluhy vůči občanům, ale generoval obrovský vnitřní dluh v podobě podinvestované infrastruktury. Miliardové částky chyběly v modernizaci zastaralých továren, silniční sítě, bytového fondu a extrémně zdevastovaného životního prostředí (zejména v severních Čechách). Tento „morální a technologický dluh“ musel stát začít splácet až po roce 1989

Drap
AI toho vyčíslil mnoho, výňatek:
Přehled od AI Od konce roku 1989 se v České republice v podstatě nestavěly zcela nové nemocnice na „zelené louce“, pokud mluvíme o klasických komplexních krajských či fakultních nemocnicích. Místo toho se v novém režimu investice soustředily na stavbu moderních pavilonů (monobloků), urgentních příjmů a rekonstrukce stávajících areálů.Důvody jsou dva: Česko po socialismu zdědilo rozsáhlou (a často předimenzovanou) síť lůžkových zařízení, která spíše procházela privatizací, slučováním či redukcí akutních lůžek.Zde je přehled nejvýznamnějších staveb, které v tomto režimu vznikly, a stavebních firem, které je vybudovaly:Významné nové pavilony a komplexy (státní a veřejný sektor)I když se nepostavila nemocnice jako zcela nová instituce, vznikly miliardové areály, které fakticky nahradily ty staré:Fakultní nemocnice Brno (Bohunice): Lůžkový monoblok (dominanta nemocnice) byl slavnostně otevřen na samém sklonku roku 1989. V 90. letech a po roce 2000 pak v areálu pokračovala masivní dostavba (např. centrální operační sály nebo nové kliniky), kam se přesunula většina péče z historických brněnských špitálů. Na stavebních etapách se podílely velké české firmy jako Metrostav nebo OHLA ŽS (dříve ŽSO Brno).Fakultní nemocnice Motol (Praha): V průběhu 90. let a po roce 2000 zde proběhla obří dostavba a kompletní rekonstrukce dětské části nemocnice. Tuto miliardovou zakázku realizovalo konsorcium firem vedené společností Metrostav.Centrum urgentního medicíny v Liberci: Obří moderní pavilon Krajské nemocnice Liberec za více než 3 miliardy korun. Stavbu realizovalo sdružení firem pod vedením liberecké stavební společnosti SYNER.Nové sídlo Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie (CKTCH) v Brně: Významný medicínský komplex za více než 2 miliardy korun, jehož výstavba byla zahájena v roce 2024 za účasti premiéra Petra Fialy. Hlavním zhotovitelem se stalo sdružení stavebních firem IMOS Brno a Metrostav DIZ.Zcela nové projekty v soukromém sektoruV oblasti soukromých medicínských zařízení (která však mají smlouvy s pojišťovnami a slouží veřejnosti) vzniklo několik komplexů na zelené louce:Centrum duševní rehabilitace v Berouně: Jde o jedno z nejmodernějších psychiatrických a rehabilitačních center ve střední Evropě. Otevřeno bylo v roce 2023 soukromým holdingem AKESO (majitel Sotirios Zavalianis) v rámci Rehabilitační nemocnice Beroun. Stavbu realizovala stavební divize holdingu ve spolupráci s externími subdodavateli­.Nemocnice Hořovice / Soukromé polikliniky: Skupiny jako Agel (miliardáře Tomáše Chrenka) nebo zmíněné AKESO masivně investovaly do nových specializovaných pavilonů a diagnostických center v rámci svých areálů.Kuriozita:
Česká firma stavící nemocnice v zahraničí. Česká republika má paradoxně špičkovou stavební firmu, která staví celé nemocnice na zelené louce, ale v Africe. Jde o společnost Vamed Health Project CZ.Tato česká firma vyprojektovala a kompletně postavila například síť nových nemocnic v Ghaně, z nichž jednu (ve městě Kpone) slavnostně otevíral prezident Petr Pavel při své státní návštěvě.
Po pádu komunistického režimu a přechodu na tržní ekonomiku v roce 1989 vznikly v České republice statisíce zcela nových firem. Zatímco předchozí režim soukromé podnikání prakticky zakazoval, svobodný trh umožnil ambiciózním lidem vybudovat úspěšné společnosti doslova na zelené louce. Mnohé z nich dnes patří k lídrům domácího trhu a prosadily se po celém světě
Zajímá vás konkrétní stavba ve vašem regionu, nebo chcete vědět více o tom, jak se proměnil počet nemocnic a lůžek v ČR po roce 1989?

Ještě k tématu, resp. jak je to s tou pohádkou „stavěly se byty, práci měl každý, všechno bylo levné, zdravotnictví bylo zadarmo, byly jistoty a všichni jsme byli jedna rodiny“ https://www.fa­cebook.com/grou­ps/1620073801608508/?mul­ti_permalinks=463337589­0278269

Vidím, že důchodce nezajímají fakta, takže lajkují Drapův blábol ostošet … Možná by stálo za to, vytáhnout hlavu z … a trochu se kolem sebe rozhlédnout. Pak by nikdo soudný nemohl napsat „jsem si nevšiml, že by se někde postavila v mém okolí škola, nemocnice, vybudovala nějaká firma“. To už není jen ignorance, to už hraničí s debilitou.
A k Zetoru: za dob RVHP měl politické zadání dodávat rozvojovou pomoc do rozvojových zemí, takže nikdo neřešil, jestli na tom vyděláváme nebo ne (případně nezaplacené pohledávky se prostě odepsaly). Díky tomu byl jeho areál dimenzovaný asi na 30 tisíc traktorů ročně, což vyrobil naposledy v 70. letech (díky výše uvedenému). Když tento odbyt odpadl a naopak naši zemědělcům se odevřel dovoz techniky ze západu, pak prostě neměl v konkurenci šanci.

@Pepa25 Nepíšeš tak zcela pravdu. Pokud vím, tak spousta Zetorů byla i v Norsku, Švédsku. Dokonce se vyvážely i do Anglie.

da ny
Nevím o co ti přesně jde, také bys mohl srovnávat první republiku s dneškem …

O co by mi šlo – žil jsem v této době a rád bych věděl, kde se dělaly blbosti. Propaganda do nás hučela neustále všemi prostředky (noviny, televize, školení atd.) jak se máme fajn, jaké jsme zase zasadili rány válečným štváčům, v čem jsme předstihli západ a tak.
Tady je přehled od AI:
Přehled od AI Špatná údržba, ideologické priority a zanedbávání infrastruktury za minulého režimu v Československu vytvořily masivní vnitřní dluh vyčíslený na stovky miliard korun. Komunistická ekonomika se soustředila na extenzivní rozvoj těžkého průmyslu a novou výstavbu, zatímco stávající majetek neudržovala. To vedlo k devastaci životního prostředí, zchátrání historických měst a kritickému stavu silniční sítě.
🌲 Životní prostředí a příroda. Ekologické škody patřily k těm vůbec nejzávažnějším a režim data o nich před veřejností záměrně tajil.Zničené lesy: Emise z tepelných elektráren spalujících hnědé uhlí bez odsíření (především v severních Čechách) způsobily masivní kyselé deště, které zcela zdecimovaly lesní porosty v Jizerských a Krušných horách.Ekologické zátěže: Chemický průmysl bez kontroly vypouštěl jedy do okolí. Vznikly obří toxické skládky a laguny (např. Ostravské laguny, chemička v Neratovicích, odkaliště Poša na Slovensku), jejichž sanace trvá dodnes a stojí miliardy korun.Zdevastovaná půda a voda: Intenzivní socialistické zemědělství spojené s rozoráváním mezí a nadměrným chemickým hnojením způsobilo masivní erozi půdy a splachování dusičnanů do podzemních vod. Většina řek fungovala jako otevřená stoka, protože výstavba čistíren odpadních vod těžce zaostávala.Na­rovnávání toků: Drastické necitlivé meliorace a napřimování koryt řek zničily přirozenou schopnost krajiny zadržovat vodu, což vedlo k pozdějším katastrofálním povodním.
🏛️ Budovy a památková péče. Vzhledem k absenci soukromého vlastnictví platilo heslo, že „vše je všech, tedy nikoho“. Údržba budov byla systematicky opomíjena.Chátrání městských center: Historická jádra měst (včetně Prahy, Žatce nebo Ústí nad Labem) byla v katastrofálním stavu. Opadávající omítky ohrožovaly chodce a historické domy namísto oprav dostávaly dřevěné podpěry. Prioritou státu byla unifikovaná panelová výstavba na okrajích měst.Likvidace památek: Stovky zámků, hradů, kostelů a klášterů byly proměněny v sýpky, sklady, státní statky nebo kasárna Pohraniční stráže a armády. Tyto objekty byly totálně zdevastovány a desítky z nich musely být kvůli havarijnímu stavu zbourány.Demolice celých měst: Z důvodu povrchové těžby uhlí bylo kompletně srovnáno se zemí historické město Most a desítky dalších obcí v severních Čechách.
🛣️ Silnice a dopravní infrastruktura. Investice směřovaly primárně do železnic pro potřeby těžkého průmyslu a do strategických tahů, běžná silniční síť však kolabovala.Za­nedbaná údržba silnic: Silnice nižších tříd trpěly chronickým nedostatkem kvalitních materiálů (chyběl asfalt). Opravy se prováděly pouze záplatováním, což vedlo k rychlé degradaci povrchů.Mosty v havarijním stavu: Kvůli zanedbané hydroizolaci a nulové údržbě docházelo k zatékání do nosných konstrukcí mostů. Tento vnitřní dluh na mostních konstrukcích si samosprávy nesou dodnes.Pomalá výstavba dálnic: Propojení celé federace dálniční sítí fatálně selhalo. Do roku 1989 byla dokončena pouze páteřní dálnice D1 mezi Prahou, Brnem a Bratislavou, přičemž zbytek sítě v podstatě neexistoval.
Pokud vás zajímá konkrétní oblast, mohu vám vyhledat:Podrob­nosti o ekologické situaci v severních Čechách (tzv. Černý trojúhelník)Jak vypadal osud konkrétní památky nebo města ve vašem regionuJakým způsobem se po roce 1989 vyčíslovaly a splácely ekologické škody

@paul1
A barevné omítky (papoškovina), starých domů nebo paneláků, se „nenosula“ nikde. Nebo si myslíš, že na západě bylo vše OK, v 60. a 70. letech? Také vše šedivé. Oprýskané fasády vidím, přes 30 let i v Bavorsku, v odlehlých uličkách! Ve Varech byla část fasád domů oprýskaná, část udržovaná, včetně Pupp a hotelu Imperial. Zatímco v jihočeských Vodňanech měly domy na náměstí pěkné fasády (ne barevné), šedé, bílé, okrové. Náměstí „hyzdila“, jen Koruna (panelová).
Paneláky byly tady šedivé (socialistické) a ve stejné době, v JČ barevné. Tak jakpaek épak ŠKODY minulého režimu – nebyly všude a ve všem… A i ty šedivé paneláky, se stavěly na západě už v roce 1930 (vzor pro komunisty) 😉.

@paul1
Výsledek mého příspěvku, je ten, že každá doba má svá pro a proti. Hlavně, že nevidím důvod, PROČ by měl někdo „vyčíslit škody“, bývalého režimu .
ÚDRŽBA a opravy silnic, v našem okrese, byly vzorné a bylo velmi znát, že přejíždíme, do vedlejších okresů . hned za cedulí.
NIKDY nelze „vidět“, jen škody a ignorovat klady a co se povedlo, Tehdy, nebo dnes. K TOMU, ŽE SE NĚCO NEUDRŽUJE (UDRŽOVALO), přispívá nejen lidský činitel a jejich zájmy (budovat cyklostezky, masty pro veverky, nebo opravit po zimě silnici, v obci vybudovat kanalizaci s čističkou atp.
KAŽDÝ HOSPODAŘÍ, S TÍM, CO MÁ K DISPOZICI. JAK to je věc další, zda to někdo zfušuje nebo rozkrade.
Když to vezmu zkrátka, otázka se mi jeví, jako zbytečná…
s podotázkou, = co za škody napáchal tento režim. Ve snaze prodejem nemovitostí získat peníze a nový majitel nechá i památkové budovy zchátrat, zbourat. TO NENÍ OTÁZKA REŽIMU. JEN PENĚZ ( nedostatku, nenasytnosti, nezájmu atd.). Dnes se budují dálnice a po silnicích 2. a 3. třídy se v některých místech ČR nedá jezdit. Právě, že je nesmysl srovnávat.......

@da ny
No máte pravdu. Já jsem jen chtěl vědět, jak to v skutečnosti v globálu vypadalo, v době, kdy jsem byl mlád a měl jsem jiné starosti (zabezpečení rodiny, bydlení, školy pro děti atd.) a informace byly jednostranné, nic špatného se nesmělo říkat ani psát. Dobrý příklad je např. v seriálu „Volha“, kde režisérka říká, že natáčí samé srač… Také mne k tomu dohnaly nadávky na internetu, ale i v běžném životě mezi lidmi jak to bylo všechno fajn a teď to stojí za h.....
Přitom chybí právě nějaké seriozní porovnání, aby to bylo vše jasnější. I Inedostatek informaci z této oblasti přispívá k nespokojenosti neinformovaných lidí a tím i k rozdělení společnosti. Jsou i lidé,kteří tyto neznalosti využívají k rozeštvávání lidí, nebo k získávání politických bodů.
Také mi chybí obyčejný stručný přehled přijmů a výdajů peněz z EU a přehled, na co byly využity. Možná ty přehledy někde jsou, ale je problém se k nim dostat.
Mělo by to být na samostatném webu, starat by se o to měla ministerstva nebo vláda, která by za zveřejněné údaje měla ručit. Když mají vláda, ministerstva a poslanci lidem sloužit, tak ať to také dělají a pravidelně informují v novinách, na internetu, v televizi atd.

@paul1
Musím v mnohém souhlasit 😉
Ono vždy hodnš záleží na človšku (lidech). Mám celkem štěstí, že se potkávám s podobně „naloženými“ lidmi. a VÍM, stejně jako v minulosti, s kým se mám nebo mohu bavit i o politice. Těď mi nehrozí (zatím) postih, za názor, riskovala bych jen zbatečné dohady a hádky 😉
Bez mučení přiznávám, že mi do r. 1989 nic nechybělo a na ženu (samoživitelku), jsem se vlastní pílí, dočkala i příjemného platu. Tady na západní hranici, nebylo tolik fanatických a zažraných soudruhů, jako asi ve středu země a ve státě „Praze“. Chodila jsem luxusně oblečená, poslední moda 😉 Něco z Tuzexu, a dobré , šikovné ruce známých ušily a upletly, co jsem chtěla, Hudbu jsem poslouchala, výhradně z německých zdrojů. Pražácu měli zpoždění tak 3 – 5 let… (desky na burzách). Mikádo a moderní účes jsem nosila v době, kdy v JČ, ještě 10 let. nosily ženy drdoly 😄 V práci jsme měli početný, ale celkem dobrý kolektiv, Nikdo nedonášel a nelezl vedoucím do řiti a ti byli většinou rozumní… Politické ambice jsem nikdy neměla, Ve straně jsem nebyla, ani rodiče, ale strejda byl ve vysoké funkci STB, v rozvědce. Neublížil ani kuřeti a pomohl, když mohl a neohrozil svou rodinu… Ještě po letech na něj vzpomínají v dobrém (už je 30 let po smrti).
Začal jako voják ZS na čáře, studoval, měl 2 VŠ a ovládal 5 jazyků. Ze 2 překládal i knížky, hrál s chlapama v kapele, chodil mezi myslivce. Nikomu nepřekáželo, že je v jednom kraji šéf STB. Jen ho každý žádal o nějakou službu, protekci, úlevy… Jen rodina ne. Až na 2 sestry a neteř (byl ze 6 dětí, maminčin bratr). Příbuzné si člověk nevybírá, ale jako strejda byl také fajn.
Ty časy se asi nemají srovnávat. Dnes mají k sobě lidé daleko, jsou moc velké sociální rozdíly, Závist a pocity křivd, jsou velké Prostě člověk na něco má a na něco NE. je jedno, zda jsou to peníze, hlava, šikovné ruce, schopnosti a možnosti. Buď se někam posune, nebo stojí na místě, Tehdy nebo dnes. 😉
Mám se sice dobře, ale bylo už lépe… Musím dost počítat a dětem nepomůžu už tolik, jako dokázali pomáhat rodiče mně…

@Drap Dálnice se staví jako nikdy předtím.