Jak reagujeme na vozíčkáře

Miroslavst mi dal podnět položit další otázku.
Sama mám osobní zkušenost: Moje maminka byla těžce nemocná. Zezačátku začala chodit pomalu, pak musela mít vozík. Na procházky jsme brali chodítko, že na procházce vždy chvíli šla u tohoto chodíka například v parku. Poté byla njen na vozíku. Za čas nemohla udržet hlavu v zpříma (byla ochrnutá na celé tělo) takže měla takoví límec který jí hlavu držel. Nakonec nemohla ani sedět, tak jsme jí vozili v leže. Většina lidí nás znala , ti co ne tak měli problém jak reagovat.
Maminka už umřela. Já dnes pokud potkám vozíčkáře tak mám stejný problém. Kam se dívat? Co s rukama? Mam pozdravit a usmát se, když ostatní cizí lidi nezdravím? Podle mě je to něco co je v nás zakořeněný. I moji sourozenci s tím mají problém. Většina lidí se prostě nedokáže chovat přirozeně.

Uzamčená otázka – ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce.

Odpovědět

Zajímavá: Označit otázku jako zajímavou 1Pro koho je otázka zajímavá? anonym
Sledovat
Nahlásit
Před 3547 dny

Diskuze: napište první příspěvek

Sdílet:

Poslat e-mailem

Nejlepší odpověď

quentos

já se o přirozené chování k nim tedy snažím - už proto, že vím, že nesnášejí, když je někdo lituje. Pokud jde o neznámé vozíčkáře - nezdravím, proč taky; jak říkáte, neznámého "nevozíčkáře" by člověk taky nezdravil. Měl jsem zvláštní zkušenost bve scrabble klubu a na turnajích. Do klubu k nám dojížděla jedna vozíčkářka - mj. někdejší mistryně Evropy ve stolním tenise - , jenže rozpačitost, kterou člověk v její přítomnosti vší silou potlačoval, ani nebyla způspbena tím vozíkem, jako spíše její krásou. Takže jen doufám, že si to nevykládá jinak... na turnaj nedávno taky jeden přijel a o přirozenost jsme se všichni snažili natolik, že si troufám říct, že nějaká umělá nepřirozená atmosféra nevládla, a to ani když vyšlo najevo, že v průběhu partií potřebuje asistenta.

Udělit odpovědi palec 6 Kdo udělil odpovědi palec? Michal, iwetax, kupkina, hambac, anonym, skrz
Nominace: 0
Nahlásit
Vložena před 3547 dny

Další odpovědi:

GangstaHelper

Myslím, že bychom se měli chovat stejně jako ke běžným lidem. Mám postiženého staršího bratra, už od svých 2-3 let je v Opavě v ústavu. Má se tam dobře a je šťastný. Vždycky, když vidím někoho jít s postiženým dítětem, snažím se na to nereagovat (i když podvědomě na to celou doby myslím, že tam je někdo takový, s tím se nic nedá udělat). My, kdybychom si ho brali domů nebo na vycházku, taky by nám asi nebylo příjemné, kdyby na to nějak ostatní lidé reagovali.

Udělit odpovědi palec 1 Kdo udělil odpovědi palec? iwetax
Nominace: 0
Nahlásit
Vložena před 3547 dny

anonym

Já s tímto nemám žádný problém,mezi známými mám minimálně 8 vozíčkářů a nemohu říci,že bych se k nim choval jinak,než ke zdravím lidem,jelikož se známe,tak pokud se to hodí klidně dáme spolu řeč,mluvíme o čem koliv,co nás napadne,nikdy by mně nenapadlo nějakým způsobem je litovat nebo se jich vyptávat na jejich nemoc,zdraví atd.Ano taky se stane,že začnou o sobě hovořit sami,tak se vždy snažím citlivě zavést řeč na něco jiného,opravdu nemám problém se chovat absolutně přirozeně,nemám rád faleš,křivárnu a lež,tak asi z toho to pramení.

Udělit odpovědi palec 1 Kdo udělil odpovědi palec? iwetax
Nominace: 0
Nahlásit
Vložena před 3547 dny

lorja

Taky mám známého na vozíku.Má postižené i ruce.Takže mu třeba placení v restauraci dělá potíže.Známe se už 20 let.Dnes se s ním bavím úplně stejně,jako s každým jiným známým.Ale, když jsem se s ním seznamila,měla jsem problém,kam se dívat a nebo jestli mu mám nabídnout pomoc,abych ho neurazila.Je i rozdíl mezi těmi,kteří jsou na vozíku od narození a těmi,kteří se na něj dostali po úrazu a dříve chodili.

Udělit odpovědi palec 1 Kdo udělil odpovědi palec? iwetax
Nominace: 0
Nahlásit
Vložena před 3547 dny

Nuk nuk

Úplně normálně. Potkala jsem jich v životě (díky jedné své známé vozíčkářce) tolik, že mi setkání s nimi nečinívětší potíže.
Ačkoliv, jsou případy, kdy záleží na vadě či nemoci, která je na vozík upoutala. Na myopatii mi před lety zemřela kamarádka a přiznávám, že setkání s myopatikem, ve mě trochu rozpaky vyvolává.

Ještě pro ilustraci,oddával nás farář (metodistický)- vozíčkář ;)

Udělit odpovědi palec 1 Kdo udělil odpovědi palec? iwetax
Nominace: 0
Nahlásit
Vložena před 3547 dny

vyneve

zareagoval bych o nevidomých: můžeme jim říct?
-jé, jsem tě tak dlouho neviděl..
-promintě, jsem vás neviděl (a tak do vás strčil)..
-jestli tam půjdeme? no uvidíme...
-to jste měla vidět...

já jsem byl poučen: chovat se normálně, neomlouvat se za takové spojení a naopak, klidně ho použít... prostě se chovat normálně..ani ne přehnaně pomáhat,...