Jak je to s vrácením peněz při vrácení zboží?

Když dala vedoucí peníze ze svého, tak není nic v pořádku. Já bych tě vyhodil.

Upravil/a: elkon

Neexistuje, žádná taková povinnost.
Je to jen dobrá vůle prodejce, pokud je zboží, bez vady a není k reklamaci.
Velké řetězce se u vadného zboží, či zboží, které už není možné vyměnit . se zákazníkem, obyčejně nedohadují, s účtenkou mu peníze u kasy vrátí.
V kamenných prodejnách, bývá možná výměna /velikost) i za zboží jiné, ve stejné hodnotě (dražší si zákazník doplatí, zpět se nevrací).
„ŠTAMGAST“ v obchodě, čili stálý zákazník ví, má informaci. Prodávající(po­kladní, často upozorňují, co u nich jde, nejde (spodní prádlo) vyměnit. Za cokoli a, že PENÍZE NEVRACÍ!
Každý zákazník se ve vlastním zájmu, informuje PŘEDEM.
U INTERNETOVÝCH OBCHODŮ, víme předem, zda peníze vrací (do 14, dnů, do měsíce atp.), po vzájemné domluvě (oznámení o vratce).
DOUFÁM, ŽE TY CHUDINKY PRODAVAČKY, SI KOLEM SVÁTKŮ A PO NICH. UŽIJÍ, CO NEJMÉNMĚ „PRUDIČŮ“, dožadujících se svých peněz (za neuvážený nákup, nevhodný dárek), zpět 😉
NIC NENÍ v pořádku, též bych, každého, podobného „prudiče“, obtížného zákazníka, vyhodila!

Upravil/a: da ny

Podle občanského zákoníku má zákazník právo vrátit zakoupené zboží bez udání důvodu do 14 dní od zakoupení, pokud bylo zakoupeno prostřednictvím e-shopu nebo na dálku. Toto pravidlo však neplatí pro klasické kamenné obchody – zde je možnost vrácení zboží závislá na obchodní politice konkrétního prodejce. Některé kamenné obchody nabízejí možnost vrátit zboží do určité doby (např. 14, 30 dní atd.), ale není to povinné.

Pokud jde o vrácení vadného zboží, na to se vztahuje zákonná 24 měsíční záruční doba. V případě, že se zboží pokazí nebo má vady, má zákazník právo na vrácení peněz, opravu nebo výměnu zboží.

V případě nákupu na čerpací stanici bych doporučil se informovat přímo tam o jejich politice vrácení zboží. Pravděpodobně nebudou mít tak pružné podmínky jako velké řetězce, ale je možné, že vám budou schopni výjimečně vyhovět.

Co te vode bylo, zes ji vratil? A nebyla ta cesta k OMV drazsi, nez ta voda?
Je to divne, ze dala penize ze sveho!

Trollíš, že? 🙄

Pokud není zboží zakoupeno distančním způsobem, to znamená, že pokud máš možnost si zboží prohlédnout obvyklým způsobem před uzavřením kupní smlouvy, žádné zákonné právo odstoupit od smlouvy, ledaže má zboží opakovaně závady (to je ale úplně jiný institut), není.

Odstoupit od kupní smlouvy bez uvedení důvodu má kupující, který 1. zakoupil zboží distančním způsobem a 2. je spotřebitelem.

Smyslem úpravy, která chrání spotřebitele a je součástí právního řádu Společenství je, aby si mohl zákazník zboží obvyklým způsobem vyzkoušet, zda mu bude vyhovovat, a v případě, že tomu tak není, vrátit.

Vyzkoušet si zboží obvyklým způsobem je dosti široký mimoprávní pojem. U motorového vozidla, jak nového, tak – a to hlavně! – použitého, je to zkušební jízda, a to na náklad prodávajícího. Hlavně u použitého motorového vozidla dostatečně dlouhá na to, aby se mohly projevit skryté závady. U pračky je to napojení na elektřinu, vodu a odpad, naplnění vzorkem prádla a spuštění zkušebního cyklu. U oblečení je to oblečení si daného kusu, podívání se na sebe, projdení se v něm, přiměřenou dobu (záleží na okolnostech, jinou dobu strávíš ve vatovaným kabátu, abys zjistil, jestli hřeje, jinou v plavkách, u kterých stačí, že víš, že netlačí, a že se ti líbí.

Toto všecko jde na náklad prodávajícího, všecko ostatní na náklad kupujícího.

Existují výjimky, u kterých kupující, ačkoli nakoupil zboží distančním způsobem, toto právo uplatnit nemůže. Typicky je to zboží podléhající autorskému právu. Např. DVD vrátit můžeš, ale nesmíš otevřít zalepený obal. To samé zastavený časopis. Pokud bys koupil na eshopu Bleska, vrátit ho nemůžeš, například. Dále zboží, u kterého tak nelze učinit z hygienických důvodů. Třeba vibrátor vrátit můžeš, ale nesmíš ho vybalit. Jakmile přetrhneš pásku, vrátit ho nemůžeš. Na to všecko ale musí být kupující prokazatelně upozorněn.

Podle judikátu Soudního dvoru ES, pokud tohoto práva spotřebitel využije, kupní smlouva se zrušuje ex tunc, právní vztah se tím zcela deroguje a smluvní strany jsou povinny, svým nákladem, vrátit veškeré plnění. To jest, prodávající veškeré peníze, které obdržel a kupující veškeré zboží, zpravidla. Takže i, třeba, včetně dárků, dárkových poukazů, atp.

Obecně nedoporučuju tohoto institutu příliš využívat, protože jsou s tím spojeny problémy. Především je potřeba projít dopředu smluvní podmínky, zda v nich není ujednání, že např. nevrací částku za poštovné. Takové ujednání je absolutně neplatné, nicméně něco to o prodávajícím vypovídá a je více než jasné, že případné uplatnění práva skončí sporem.

Správně to probíhá tak, že ty zaplatíš veškeré náklady na vrácení zboží zpět prodávajícímu a neseš veškeré risiko poškození, atp. Jasně, u plavek problém asi nebude, pokud to nejsou plavky „vévodský“. Ale u kotle z eshopu už to může bejt jiný, jak co do výše nákladů, tak co do risika poškození, např.

Po vrácení má prodávající právo na to si zboží zkontrolovat, zda-li míra jeho opotřebení nepřesahuje míru opotřebení způsobenou vyzkoušení obvyklým způsobem. No, a to bejvá další kámen úrazu, protože to, co jsem výše popsal, ví málo kdo. V kolika „Datartech“ ti napojí pračku na vodu a odpad a umožní ti v ní vyprat tričko? Nicméně, je to jejich povinnost, leč v dnešní době, de facto, lex imperfecta.

Pak je povinen prodávající vrátit veškeré plnění do 14 dnů, a to způsobem, kterým ho přijal, to jest, jestliže jsi platil kreditní kartou, na kreditní kartu, jestliže převodem, pak na stejný oučet, jestliže na dobírku, tak v hotovosti k rukám, tj. zpravidla poštovním poukazem C nebo D.

Další možností je, že možnost vrátit zboží, nad rámec zákonné povinností, prodávající nabízí jako zákaznický bonus. Má to třeba Lidl, protože Lidl nemá kabinky, to samé třeba Kaufland, tak aby, když si chceš vyzkoušet gaťky, jsi nebyl nucen ukázat pánům ptáka a kule. A jako zákaznickou službu.

Jestliže je taková služba inserována, jde o podstatnou vlastnost kupní smlouvy, prodávající to ujednání musí dodržet, ovšem přesně a jen za těch podmínek, které inseruje – jde o smluvní bonus, zásada legální licence & disposivity smluvních stran, nikoli zásada enumerativnosti veřejnoprávních pretensí.

Pokud takové ujednání není, na vrácení zboží nárok nemáš, logicky.

Neexistuje v ČR zákonné právo zákazníka na vrácení zboží bez objektivního důvodu, pokud bylo koupeno v kamenné prodejně. Je to jen na dobré vůli pracovníků obchodu, nebo obchod může mít toto právo uvedeno ve svých obchodních podmínkách (mívají třeba stavebniny, že přebytek můžeš do nějakého data po koupi vrátit)