Avatar uživatele
Bronzový

Jak je možné, že je původ genetického kódu pro vědce dodnes velkou záhadou?

Nedávno jsem slyšel v jednom dokumentárním snímku, že původ DNA kódu je pro vědce dodnes velkou záhadou. Je spousta vědců, kteří připisují původ DNA Vyšší Inteligenci a dokáží velmi logicky vysvětlit proč. Tito vědci jsou větší částí vědecké obce ignorováni a zesměšňováni. To je skutečně tak těžké pochopit, že i na tento "problém" lze vztáhnout známé pravidlo: "příčina -> následek", tudíž: "Programátor -> kód"? Zapsaná smysluplná informace na obyčejném kusu papíru má také svého původce, tak proč by nemohla mít svého Původce DNA?

Nejlepší odpověď

Avatar uživatele
Zlatý

Romane, genetika je v plenkách, vždyť víš... ;)

 

Další odpovědi:

Avatar uživatele
Stříbrný

No, protože nemohou prozatím najít odpověď. Hele - takových "neřešitelných záhad" jsme už vyřešili > "chybějící článek" ve vývoji člověka, vznik oka (což se podávalo jako důkaz existence Boha) atd. atd.

Nejsou známy mechanismy vzniku života (nicméně o jejich existenci a fungování jsem přesvědčen) ani přechodu z užívání RNA na DNA (důvody jsou ovšem naopak zcela jasné) Prostě to chce čas, podobně jako kdysi, když vědci nemohli přijít na to, PROČ proboha opice slezly z bezpečí korun stromu a začaly se prohánět po zemi na zadních. Dnes už to víme a odpověď je prostá - může za to tráva. (a tím nemyslím tu moji oblíbenou, ale obyčenou) ;) :D


Avatar uživatele
Zlatý

To je věčná diskuze mezi kreacionisty a darwinisty. Stoupenec přirozeného vývoje a výběru zakládá své tvrzení na tom, že struktury DNA se postupně utvářely a měnily v závislosti na tom, jestli byly životaschopné, nebo šlo o slepou uličku. Což se děje průběžně i dnes. Zatímco kreacionisté jen hážou problém na smyšlené bytosti, bohy, případně emzáky a nic neřeší. Kdo stvořil Stvořitele?


Avatar uživatele
Bronzový

To je pořád stejné. Pro někoho nový vědecký objev znamená úžas nad konstruktérem, pro jiného důkaz o jeho neexistenci. Z pohledu věřícího jsem přesvědčen, že Bůh nechává lidem určité pole pro pochybnosti (důvody pro i proti), aby se člověk mohl svobodně rozhodnout, jestli Boha chce, nebo ne. Proto věda nemůže nikdy potvrdit, ani vyvrátit boží existenci. Takže ani záležitosti typu DNA a bičík s tím nic neudělají. Někomu se jeví stejně fantastickými i stovky úplně obyčejných věcí. Jako třeba, proč na podzim spadne list ze stromu. A ani to nemusí být vědec, jen nějaký hloupý Honza. Ale i ten opad listu, vědecky rozebráno, není jen tak jednoduchý, samozřejmý a "postupným" evolučním procesem vysvětlitelný. Tedy poctivému vědci se v tomto, i ve všech dalších případech nabízí dvě možnosti, jež jsou minimálně rovnocenné. (Jen je možné, že volbou jedné z těch možností se člověk někdy dopouští určitého násilí proti rozumu, něco je v pozadí)

 

Diskuze k otázce

Avatar uživatele
Bronzový

Roman71

EKSOT123, ať už došla věda jakkoliv daleko, přecejen tu platí ve vědeckých kruzích jisté nepsané pravidlo, kterého se většina vědců drží zuby nehty:
"Jakékoliv přisouzení původu života na zemi Vyšší Inteligenci je z vědeckého hlediska nepřípustné a nevědecké."

Přesto je jisté procento vědců ochotno jít proti proudu a ukázat důkazy, které jasně mluví ve prospěch Stvořitele i za cenu toho, že budou stát na pokraji vědecké společnosti.
Přijde mi to jako kdybych chtěl jel z Brna do Prahy po dálnici a cestou míjel ukazatele s jasnými informacemi, že jedu opačným směrem. Ignorovat důkazy je zjevně jednodušší než je pokorně přijmout. Vědecké důkazy svědčí ve prospěch Stvořitele, ale jako by bylo pro člověka ponižující pokorně uznat, že existuje někdo daleko Vyšší, než je on sám.

Avatar uživatele
Bronzový

EKSOT123

Není to tak jednoduché, nelze paušalizovat. Třeba je nám nepochopitelné, jak muslimové mohou věřit svému náboženství. Podobně věřící vnímá nevěřícího a asi i naopak. Někdo svoji víru či nevíru zdědil, někdo se k ní dopracoval. Nebo spíš každému byl dán nějaký vstupní vklad-pro, proti, neutrál atd. Dotyčný s tím dál pracuje pod vlivem okolí a svých přání. Tedy člověk je zpravidla víc pod vlivem toho všeho, než pod vlivem objektivního pátrání po pravdě.

Avatar uživatele
Bronzový

Roman71

Zjentku, genetika už je tak daleko, že by nemusel být problém mít v otázce původu DNA jasno ;-)

Avatar uživatele
Zlatý

zjentek

Tak proč v tom teda jasno není? To čekaj, až jim to vysvětlím?

Avatar uživatele
Bronzový

Roman71

Ono v tom jasno je, ale víš co by to stálo peněz, kyby museli přepsat všechny učebnice přírodopisu a změnit učební osnovy na školách? A ta potupa, jít s kůží na trh a přiznat, že celou dobu chodili kolem Zdroje informací a ignorovali ho?

Zjentku, ale máš odemne paleček za to, že jsi odhalil příčinu. Pokud někdo nedokáže přiznat, že všechny důkazy mluví ve prospěch Stvořitele a nejde s pravdou ven, je s výzkumem stále ještě v plenkách :-D

Avatar uživatele
Zlatý

Kepler

zjentek: to už neplatí. Už byl kompletně přečten genom člověka a v roli stvořitele čehosi upraveného nám brání jen dosavadní zákonodárství, morálka a etika. Na jak dlouho? Tak zatím geneticky upravujeme hospodářské rostliny, nebo pěstujeme živočišné tkáně vhodné k transplantaci a k léčení člověka.

Avatar uživatele
Bronzový

Roman71

Keplere, zajisté. To jsou stálé dohady. Zatím nikdo nedokázal vysvětlit, proč jsou živočišné i rostlinné druhy ohraničené a tuto hranici nelze překročit tak, aby se vyvinulo cosi jiného. Vysvětlení proč to tak nejde, například v případě bakteriálního bičíku poháněného motorem, který má bakterie ve svém těle a umí ho mistrně používat, by taková nefunkční "výhoda" nemohla být zachována pro budoucí bakterie. Princip nezjednodušitelné konstrukce. Taková bakterie, pokud by vše neměla na svém místě, nemohla být životaschopná a nemohla by tuto funkční výhodu předat další generaci bakterií.

Kdo stvořil Stvořitele? To je otázka pro člověka, který žije od narození do smrti, přinejmenším nepochopitelná, když se dozví, že nemá počátek ani konec.

Avatar uživatele
Stříbrný

aliendrone

O to přeci VŮBEC nejde. I řada (množina) celých čísel nemá počátek a ani konec a nikdo soudný to nezpochybňuje.

Myslím, že to HLAVNÍ je HLEDÁNÍ Boha, usilovat o jeho pochopení je jako snaha nacpat nekonečně mnoho brambor do sebevětšího KONEČNÉHO pytle.

Hodně přemýšlím o existenci Boha, ale čím víc nad tím přemýšlím, tím více zjišťuji, že toho o něm moc nevíme - a to za předpokladu, že připustím jeho existenci. (PLS - nechci poslouchat o pohádkách - ať křesťanských, muslimských či jiných)

Myslím, že lidé Boha POTŘEBUJÍ (na rozdíl od víry a náboženství), ale to je na dlouhou a náročnou debatu, na kterou teď nemám sílu. ;)

Avatar uživatele
Bronzový

Roman71

Aliendrone: "Myslím, že lidé Boha POTŘEBUJÍ" ..tak o tomto jsem přesvědčen. Toto už žel není pohádka, ale realita. Už jen fakt, jak fungují lidské vlády, je neklamný důkaz toho, že "člověk vládne člověku k jeho vlastní škodě" (biblická citace).
Potřebujeme Jeho vládu. Ví přesně, co nám prospívá a co naopak škodí, protože nás stvořil. Ano, to je skutečně na dlouhou (možná i vyčerpávající) debatu.
Naprosto s tebou souhlasím :-)

Avatar uživatele
Stříbrný

aliendrone

Vůbec se mi nechtělo reagovat, jenže prostě MUSÍM!

Jde o to, že i když oba souhlasíme s lidskou "potřebou Boha", tak každý z ÚPLNĚ jiného (a dost možná i protichůdného) důvodu.

U tebe hraje prim náboženské hledisko (pochopitelně), u mne spíš metafyzické. Už třeba jen to "potřebujeme Jeho vládu" je pro mne nesmyslné - bavíme se o BOHU, tedy jeho vláda je už z principu dána, BEZ OHLEDU na "formu exekutivy".

Prostě cítím potřebu konstatovat, že naše shoda se zakládá na úplně jiných důvodech/principech, jelikož mne ty tvé přijdou v konečném praktickém důsledku HROZIVÉ (historická zkušenost, která nás provází DODNES!) a zcela neslučitelné s těmi mými.

Lidsky - i když cestujeme na stejnou destinaci, tak v tvém kočáře bych jet OPRAVDU nechtěl. Nemyslím to nijak zle, každý prostě máme "to svoje" no. :)

Avatar uživatele
Bronzový

Roman71

Aliendrone, docela to chápu, každý z nás má pro reakci mnohdy naprosto odlišné důvody ;-)

Lidské dějiny jsou prosáklé krví na kterých má nemalý podíl falešné náboženství . Já se pro víru v Boha rozhodl sám, nikdo mne do toho nenutil. Ani podmínky, ve kterých jsem vyrůstal, nebyly nakloněny upřímnému pátrání po Původci života. Takže jsem musel vydržet do dospělosti, a teprve potom začít shromažďovat potřebné dosvědčující informace, abych měl ve věcech jasno a z nich vyvodit rozhodující závěr. Nutno dodat, že i dnes nacházím spousty dalších informací, které mne utvrzují v tom, že jsem se rozhodl správně.

Kdyby mi někdo řekl: "tomuhle věř" a já na otázku "proč" dostal odpověď "protože to tak je" bez jasných důkazů, nechci něčemu slepě věřit jen proto, že je to všeobecně přijímáno. Jsme svobodní lidé, že? Můžeme se sami rozhodnout, čemu budeme důvěřovat a na základě čeho :)

Co se týká naší cesty, mám pocit, že oba jedeme každý jiným směrem i když se spolu na jistých věcech shodneme :)

 

Zajímavé otázky v kategorii Věda

Přihlásit se

Položte otázku, odpovězte, zapojte se, …

začněte zde

Reklama

Kvalitní odpovědi v: Věda

Zlatý annas 4073
Zlatý Kepler 1753
Zlatý Drap 1648
Zlatý quentos 1558
Zlatý mosoj 1506
Zlatý led 913
Zlatý marci1 893
Zlatý Lamalam 717
Zlatý gecco 709
Zlatý hanulka11 626

Zobrazit celkový žebříček

Facebook

 

Váš požadavek se vyřizuje, počkejte prosím.