Jak dochází k tomu, že smícháním všech barev vznikne bílá?

Je to dáno očním modem operandi. Oko má 2 základní typy světločivých buněk, tyčinky a čípky. Ty první v podstatě reagují na světlo celého (okem viditelného) spektra, přičemž barvu NEROZLIŠUJÍ, jeho intenzitu ovšem ano. (vidíš více či méně jasné odstíny šedi, uplatňují se za slabých světelných podmínek)

Pak máš 3 typy odlišných světločivých buněk, které ROZLIŠUJÍCÍ barvy > L, M a S čípky reagujících/de­tekujících barvu červenou, zelenou a modrou.

Pokud tedy např. pohlédneš na „zelený předmět“ (tedy takový, který odráží pouze zelenou barvu a ostatní pohlcuje), v oku reagují pochopitelně tyčinky (budeš vědět jak moc je těleso jasné/intenzivně odráží či svítí) a reagují i M-čípky, budeš vědět, že je „ZELENÉ“, L a S čípky na zelenou barvu nezareagují.

Ergo pokud pohlédneš na těleso, které odráží ZELENOU a ČERVENOU barvu, reagují (jsou podrážděny) příslušně M-čípky a L-čípky, přičemž S-čípky nezareagují (nemají na co, když reagují pouze na modrou). No a dle aditivního skládání barev mozek jež přijme signál od M a L čípků (a bez signálu od S-čípků) si to vyloží tak, že hledíš na „žluté těleso“.

Ta „žlutost“ je pouhé vyjádření faktu že hledíš na něco, co odráží zelenou a červenou barvu, přičemž zastoupení jednotlivých složek, tedy zelené a červené vnímáš jako ODSTÍN žlutosti.

Prostě pro lepší chápaní mozek místo aby ti to popisoval procentuálně v číslech někde na okraji periferního vidění jako u Terminátorů procentuální podíly zastoupení jednotlivých RGB barev tento poměr pro sebe vyjádří tím, nekoukáš na „červenozelenou“ v určitém poměru, nýbrž na ŽLUTOU.

A v případě bílé barvy reagují všechny tři typy čípků (předmět odráží všechny 3 základní barvy), mozek si to vyloží jako BÍLOU barvu (přičemž o tom, jak moc se ti bude jevit jasná rozhodují i tyčinky), to je principu celé. Je to pochopitelně o dost komplikovanější, ale pro vlastní představu (aby sis utvořil obrázek jak to funguje) by to mělo stačit, myslím. ;) :)

Protože každou barvou přidáváš odražené světlo. Ovšem o tom, co jsou „základní barvy“ se dá s velkým úspěchem diskutovat, bo v reálu nic jako základní barvy neexistuje. To, čemu říkáme „základní barvy“, jsou barvy, jejichž mícháním dostaneme barvy, které je lidské oko v omezené míře rozlišit. Ta „omezenost“ je ovšem natolik nepatrná, že lidský mozek ji ignoruje. Ovšem pro jiné živočišné druhy už ty rozdíly nemusejí být tak nepatrné. A o měřicích přístrojích a analyzátorech už nemluvím vůbec. Kdyby sis udělal rozklad světla složeného jen z RGB, zjistil bys značné nerovnoměrnosti ve spektru, což u BÍLÉ není. Nakonec… ani z RGB opravdovou BÍLOU nesložíš, proto je nutné provádět „vyvážení bílé“, která pak musí odpovídat barvě dopadajícího světla.

Upravil/a: quentos

Tak ono je to o dost složitější. Míchání barev je buďto aditivní nebo subtraktivní.
Ty se ptáš na aditivní míchání!!
Vnímání barevného spektra odvisí od konstrukce oka. Lidské oko má tři druhy barevně citlivých čípků . Červenou, zelenou, modrou. Oko tedy skládá barvy aditivně. Tedy barvy sčítá. Každým složením, vzniká světlejší barva, tedy nakonec vznikne bílá, která je nejsvětlejší. Částečným skládáním vznikají ještě barvy doplňkové!! a intenzitou jejich odstíny.

Zásadně platí že sečte-li se 100% červené, 100% zelené, 100% modré vzniká 100% bílé!!!!! Pokud je některé základní barvy méně vzniká méně intenzivní bílá!!

U subtraktivního skládání (tiskárny, malování atp.( se barvy odečítají a a složením barvy červené (cyan), žluté(yellow), modré( magenta) vzniká barva nejtmavší, tedy černá.

https://www.es­tav.cz/cz/1746­.teorie-barev-michani-a-modely-barev