Výhradní vlastnictví, zákonem zaručený podíl, přednostní právo těžby.
Pokud to časté není, nemělo by být? Aby se předešlo tomu, že z toho budou těžit jen určití lidé. Pokud to časté je, jaktože v mnoha zemích s velkým přírodním bohaství z toho těží jen jednotlivci? Skupiny nebo zahraniční státy a firmy, ale stát a lidi zůstávají chudí.
Stát nemusí mít velké přírodní zdroje, aby byl bohatý. Stát s velkým přírodním bohastvím zase nemusí být bohatý. Někde jsou nevyužity (konflikty, problémy), ale v těch chudých, kde využity jsou, z toho netěží země a její obyvatelstvo. Afrika, Jižní Amerika. V několika zemích z toho primárně netěží stát, ale jedinci, místní nebo zahraniční.
ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce
Zajímavá 2Pro koho je otázka zajímavá? zjentek, OmylCZ před 76 dny |
Sledovat
Nahlásit
|
Odpoveď byla označena jako užitečná
Většina zemí má právní nároky na nerostné bohatství na svém území. Zda tato zákonná ustanovení budou efektivně využita nebo ne, záleží na mnoha faktorech, včetně právního rámce dané země, schopnosti vlády prosadit svá práva, korupce a transparentnosti řízení přírodními zdroji.
Ve skutečnosti není samozřejmé, že země, které jsou bohaté na přírodní zdroje, jsou bohaté i v ekonomickém ohledu. Tento jev se často označuje jako „prokletí zdrojů“ a je spojen s různými faktory, včetně přílišné závislosti na vývozu surovin, nestability cen surovin na světových trzích a politické nestability.
Co se týče otázky, proč některé země s velkými nerostnými zdroji zůstávají chudými, je zde mnoho možných odpovědí. Některé země mohou mít obtíže s vymáháním svých práv na přírodní zdroje. V jiných zemích může korupce znamenat, že příjmy z těžby nebo prodeje přírodních zdrojů jsou neúměrně rozděleny mezi malou skupinu jednotlivců, skupin nebo firem, přičemž vysoký procento těchto příjmů uniká státní kase. Dalším faktorem může být neúčinné nebo neefektivní řízení přírodních zdrojů.
Existují však příklady zemí, které byly schopné překonat tyto překážky a využít své přírodní zdroje pro prospech celé společnosti. Například norský státní ropný fond, který byl založen v roce 1990, je často uváděn jako pozitivní příklad řízení přírodních zdrojů. Tento fond, který je financován z příjmů z těžby ropy a plynu, nyní spravuje aktiva v hodnotě více než 1 bilionu dolarů a jeho prostředky jsou používány pro podporu různých veřejných služeb a investic.
0
před 76 dny
|
1 NominaceKdo udělil odpovědi nominaci?Vibhuti Nahlásit |
Otázka nemá žádné další odpovědi.
Některé země na Blízkém východě drží většinu svého bohaství ve svých rukou. Patří státu nebo panovníkovi, ten to investuje do společnosti, do rozvoje, na nižší daně, vyšší životní úroveň. Jiné státy na Blízkém východě nebo v Africe mají taky velké nerostné bohatství, ale netěží z toho (přestože se tam těží ve velkém).
Témeř všechny země drží bohatství ve svých rukou – jen v naprostých výjimkách to neplatí, např. Špicberská dohoda dává právo využívat tamní nerostné bohatství všem signatářům.