Jak byste vysvětlili tato slova pinďa i s fifinkou (zdrojem je jeden zdejší uživatel)?

😮
Ty máš zase „dost“! Lezeš sem s každou blbinou. jako troll 😐

Upravil/a: da ny

Pinďa – bojácný zajíc
Fifinka – jediná dívčí postava, bílá fenka,
2 postavy z kresleného komiksového seriálu „Čtyřlístek“. 😄

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/%C4%8Cty%C5%99l%C3%AD­stek_(komiks)

Pinďa je skutečně hovorový a vulgární výraz pro mužské přirození. Fifička nebo fifinka je pak srovnatelný hovorový a vulgární termín pro ženské přirození. Obě tato slova jsou často užívána v nadsázce, humoristicky či sarkasticky a jsou považována za hrubá a nevhodná v formálních nebo respektabilních společenských situacích.

Kolik že ti je?

Pinďa, Fifinka, dále Myšpulín a taky Bobík. Zdá se že jde o jaksi dokořán otevřené okno do jedné mysli autora oněch jmen pohádkových postaviček z příběhů pro dětičky, jímž se raději snad ani nechceme až tak úplně hluboko podívat. Tam někde uvnitř by se nakrásně mohla ukrývat autorovo pravda. 🤷‍♂️🤷‍♂️🤷‍♂️

Jestli narážíš na Čtyřlístek, tak opravdu všechna jména 4 hlavních postav mohou mít ve slagnu hanlivý význam (penis, vagína, hovínko, a další eufemismus pro penis, nebo ejakulaci, či masturbaci). Důležité ale je, že v době vzniku to takový význam nemělo a teprve časem – i právě vlivem tohoto komiksu – se tato jména začala připodobňovat k jiným výrazům a významům (Pinďa k pindíkovi, Fifinka k označení lehké ženy nebo zdrobnělina pro ženský pohlavní orgán, Bobík k bobku a tedy hovínku, Myšpulín méně často, ale třeba jako narážka na „špulení“ či „vyšpulení“ – ve smyslu pohlavního orgánu nebo aktu. Občas bylo možné zaslechnout i „honit myšpulína“, což odkazuje na sebeukájení). Čtyřlístek se stal obětí vlastního obrovského úspěchu, protože ho zná snad každý.

Problém je, že generace dětí na tom vyrostla, ale pak v pubertě to začala „sexualizovat“ a menit významy. Původně nevinná slova a nehanlivé zdrobněliny pozměnil až pubertální slang nevyzrálých mladistvých. Adolescenti tomu dali ty negativní konotace, které sami vytvořili. A pak další generace si z toho začaly automaticky utahovat, protože už byly ty dvojsmyslné výrazy zaběhlé. Mnozí to později dokonce vnímali tak, že autor sám záměrně vytvořil takové dvojsmyslné názvy. Akorát si neuvědomují lingivstický vývoj a posun ve významu slov (dvojsmysly ve slangu se objevily až X let po vytvoření komiksu, reakce mladistvých).

Jména postaviček nejsou vymyšlená jako sprostá slova, ale až v průběhu času získala v hovorovém jazyce a slangu dospělých nebo dospívajících specifické vulgární a sexuální významy. Dnešní dospělí v nich kvůli posunu jazyka často vidí dvojsmysly, ale faktem je, že když se komiks poprvé vymýšlel, autor jména postav zakládal na nevinných zdrobnělinách, zvířecích vlastnostech nebo botanických názvech. Potíž je, že jazyk a slova se během desetiletí mohou dost změnit, významově, vnímáním a hlavně skrze slang.

Každá postava má jméno po své charakteristice, hlavní vlastnosti nebo rysu.

Pinďa tenkrát neznamenalo nic jiného, než něco malého vzrůstu anebo ustrašeného. Případně někoho, kdo neustále kňučí a žvaní („pindal“).
Fifinka od fiflena a jinak parádnice, která dbá o svůj vzhled, ráda se obléká, peče, uklízí a ztělesňuje tehdejší tradiční ženskou roli v domácnosti.
Bobík běžné, zcela nevinné volání na malé psy. Jako jméno i jen jako zvolání. Často na základě toho, že je kulatý a zavalitý.
Myšpulín pak od mišpule, což je ovocný strom. Jako jméno to byl uměle vytvořený novotvar. Třeba podle toho, že je to odobrný název (pro odborníka, vědce) anebo aby jen znělo originálně, komicky; jméno které by evokovalo jeho chytrost i jistou svéráznost. samotné ovoce bývá anebo alepsoň bývalo vnímáno jako trochu zvláštní, obskurní (jako onen svérázný kočičí génius).