Jak byste reagovali na mail od jednoho dítěte?

Je to těžké, ale stav vypadá na hyperaktivitu a ta se dá krotit podáváním kapek. Měla jsem hyperaktivního vnuka, miloučký, ale uměl se rozzuřit při dovádivější hře, děti ve školce žďuchal, nedokázal se soustředit, odmítal dělat běžné věci jako převlékat se, uklidit si věci. Rodiče byli zoufalí, nepomáhalo ani po dobrém a ni po zlém a těch miloučkých chvilek bylo málo. Stačila jedna návštěva u psychiatra, vnuk (4 roky) dostal před spaním 4 kapičky medicínky, dobře spal a světe div se, stal se z něho človíček jak má být. jde se s ním domluvit, poslechne, zavedli jsme systém odměňování žetonky a za žetonky si pak mohl koupit třeba pohádku v televizi. Je ale strašně důležitý přístup rodičů. Snažit se své dítě pochopit a chtít mu pomoci. Ale situace v rodině té dívky asi není tak vstřícná a dívka je trestaná a vzbuzuje to v ní ještě větší zášť k okolí. Okolí ji možná neposlouchá,ona nemá možnost se svobodně vyjádřit. Možná jí psychiatrem okolí vyhrožuje a to je chyba. Asi bych jí napsala příběh někoho, kdo na tom byl podobně a dostal se z toho. Nevzpomenu si nyní, jak se ty léky jmenují, ale není na ně závislost a co je důležité sklidnilo se nejen dítě, ale i rodiče a to byl další pozitivní jev pro výchovu vnuka. Asi bych té dívce tedy napsala příběh někoho jiného a dodala jí odvahu, ať se nebojí svěřit odborníkovi při ambulatní návštěvě.

Na takové maily a podobné blbosti reaguji tak,že je rovnou mažu.

Milé dítě, děvčátko! Nejprve mi dovol jen takovou malou poznámku: „Nechci k psychiatrovi“ se píše s měkkým i a ne s tvrdým Y. Je to proto, že nechci ke komu, čemu (6. pád). S tvrdým Y by se psalo např. „psychiatrovy klidné kecy,“ protože kecy koho, čeho, čí (2. pád).
Teď k tvému problému. Řekl bych, že jsi úplně normální. Měl jsem podobný problém, když jsem byl malý kluk. A jak jsem se ho zbavil? Přihlásil jsem se do boxerského oddílu. Při prvním treningu mi též přepadla zuřivost. Nevěděl jsem co dělám, před očima jsem měl tmu a chtěl jsem svého kamaráda – soupeře zmlátit a zvítězit nad ním. A jak to dopadlo? Kamarád obratně uhýbal a naopak nařezáno jsem dostal já. Později jsem pochopil, že vztek je špatný rádce.
Ty jako dívka bys asi nechtěla boxovat. Mohla bys ale zkusit některý jiný kontaktní sport, např. prát se se svýma kamarádkama v judo nebo v karate. Až pochopíš, že vztek je špatný pomocník, potom po každém zápase, zejména když zvítězíš, tě nepřepadne úzkost, ale naopak budeš šťastná a budeš mít radost. Potom také již nebudeš ubližovat svým blízkým, ale budeš je chránit a budeš to umět, je chránit. Zkus to, stojí to zato.

Psychyatr by byl ale nejlepší protože on může předepsat léky např. Neurol dále můžu doporučit posilovnu nebo nějaký sport.

označím jako spam a smažu.Srážka s cvokem je jak srážka s blbcem.

Jak reaguju na email od malého dítěte ? jednoduše nahlásím to jako spam a pokusím se ho zablokovat :) a když se to nepodaří prostě to ignoruji a jeho emaily smažu hned jak je uvidím a ani si je nečtu :D :)