Jak až dlouho může být počasí takto nevybouřené?

Mělo, ale kdo ví?. Teoreticky mohou být rozmary počasí i několikaleté.

Podle meteorologů prý stojíme na začátku nové doby bouřkové.
Letos jsme měli nejchladnější jaro v historii Česka, pak skoro nejteplejší červen. A to i přesto, že ještě prvního června bylo na Horské Kvildě pět pod nulou. Řádilo tu nejsilnější tornádo za posledních sto let a Evropu zase trápí extrémní povodně a bouřky. Jen tento týden zabily více než sto lidí.
Jednou z teorií, proč se to děje, je snižování teplotního rozdílu mezi rovníkem a póly a následné změny směru výškového větru, který v deseti kilometrech nad zemí fouká až osmisetkilometrovou rychlostí.
„Dřív se ten vítr směřující od rovníku k pólům díky otáčení Země stočil na východ a foukal jedním směrem, teď nejsou teplotní rozdíly mezi rovníkem a póly tak výrazné a vítr se stáčí různými směry,“ vysvětluje meteorolog Petr Dvořák.
„Kličkuje, ohýbá se a ovlivňuje tak tlakové útvary, je daleko méně předvídatelný, někdy naopak daleko více stabilní,“ připojuje konzultantka počasí Dagmar Honsová.
Výsledkem je vzrůstající energie v bouřkových mracích, bouře pak trvají delší dobu. Stále teplejší klima také pohlcuje více páry a mraky se kumulují do obrovských supercel. Ty sice na obloze vytváří neuvěřitelné obrazy, přitom se ale v mžiku mohou změnit ve smrtící živel.
A tak teď není výjimkou, že jen na našem území jsou rozdíly teplot i dvacet stupňů Celsia a přívalové lijáky, povodně a vichřice se pravidelně vrací. A zřejmě se vracet budou i v budoucnu. 🙂
https://tn.no­va.cz/clanek/tor­nado-bourky-zaplavy-pocasi-sili-experti-rekli-co-cekat-do-budoucna.html