Jak a čeho se lidé štítil ve středověku nebo starověku? A co jim naopak nevadilo z toho, čeho se štítí lidé dnes?

Já myslím, že tenkrát se určitě neštítili pravopisu.

Nejprve si dovolím parafrázovat film Ať žijí duchové!: „Píše se štítili, Jouzo!“

Nevím, jestli je možné hovořit zrovna o štítění se, ale ve středověku byla sluncem opálená kůže znakem nižší vrstvy. Byl to znak člověka, který byl nucen „robotovat na panském“. Bílou, neopálenou kůži měli pouze urození.

V dnešní době se neopálený člověk mnohdy považuje za nemocného.

Například ve starém Římě měli v oblibě mírně zavinulé maso. Ve středověku považovali časté mytí téměř za životu nebezpečné.

Mám sice pocit, že častěji se něčeho štítí
i štítily ženy, ale netvrdila bych, že jen ony.

Nemyslím, že by se současní lidé štítili bakterií.
(Jak podle Vás bakterie souvisí se štítivostí?)