Hledám popis pozounu

Složení pozounu
Existují mechanicky dva druhy pozounu:

snižcový pozoun
pozoun s mechanikou
Roztrubová část, která se kónicky rozšiřuje a na konci přechází do roztrubu (korpusu) je oběma typům společná. V ohybu se nejčastěji vyskytuje dolaďovací snižec a vyrovnávací zatížení.

Snižcová část se skladá z vlastního snižce a z vnitřních trubic. Snižec se dá plynule posouvat a tím mění délku nástroje. Využívá se 7 poloh pomocí kterých se snižuje vytvořený alikvótní tón o 0–6 půltónů. Celková délka trubice tenorového pozounu je zhruba dvakrát delší než trumpeta, tedy okolo 270 cm. Úplným vysunutím snižce se prodlouží o 2×60 cm.

U trombonů s mechanickými ventily je namísto snižce soustava mechanicky připojovaných odboček (podobně jako na trubce). Hra na takovýto pozoun je pochopitelně v mnoha ohledech snažší, ale přitom je ochuzena o některé melodické prvky a ozdoby, např. o takzvané glissando, tedy volné „klouzání“ mezi jednotlivými tóny.

Některé snižcové pozouny jsou vybaveny i jednou klapkou pro palec. Tato prodlužuje dráhu vzduchu a snižuje zvuk o kvartu či kvintu. Tato klapka velmi zjednodušuje hraní, protože není třeba natahovat se daleko do 6. či 7. polohy: namísto toho hráč vytáhne jen první nebo druhou a sníží ji pomocí klapky.