Geodet naměřil roh budovy o půl metru jinde.

Pokud jde o starší budovu, z doby před digitálními mapami, tak to není nic neobvyklého. Dřívější mapy první poloviny 19. století logicky nemohly být naprosto přesné.
Výsledek zaměření je skutečný stav a jako takový by měl být zapsán v katastru. S budovou se nic nemění, ale pokud se změnila rozloha její parcely, tak to může mít dopad na daň z nemovitostí. Pokud budova nově „přesahuje“ na cizí pozemek, tak je potřeba situaci řešit s vlatníkem toho pozemku: v praci obvykle dokoupením nebo výměnou. S tím vám pomůže každý geodet nebo v případě problém s domluvou právník.
Naopak si myslím, že digitalizace je požehnání pro sousedské vztahy: pokud jsou hranice nyní digitálně přesné na centimetr a mohou být kdykoliv naprosto stejně zaměřeny, tak padají takové ty řeči, „můj děda udělal ten plot naprosto přesně na hranici …“ apod.

Pokud byl roh budovy naměřen o půl metru jinde než je skutečný stav, důležité je určit, zda šlo o chybu v měření nebo o skutečnou nekonzistenci mezi skutečným stavem a původními plány či mapami.

Pokud je to chyba v měření, je potřeba tuto chybu napravit a provést měření znovu. Pak vše sjednat s geodetem – popřípadě ho požádat o korekci.

Pokud ale skutečný stav nesouhlasí s původními plány nebo mapami, pak je situace komplikovanější. To by mohlo vést k řadě právních aspektů, například pokud došlo k posunu hranic pozemku nebo byla provedena stavba bez povolení či v rozporu s povolením.

Pokud je rozdíl zanedbatelný a nezpůsobuje žádné konflikty, může být možné situaci nechat bez dalších kroků. Nicméně pokud rozdíl ovlivňuje vlastnické vztahy nebo může vést k sporům, je nezbytné situaci řešit, což může zahrnovat právní zastoupení, jednání s úřady i sousedy apod.

Je také důležité zdůraznit, že by měl být do katastru zanesen skutečný stav, nikoli chybné měření. Nakonec přesnost informací v katastru je základem pro řadu důležitých rozhodnutí, včetně majetkových a právních otázek.

Jinak řečeno, je třeba podchytit a napravit jakoukoli chybu v měření a podávání informací, aby se zabránilo potenciálním konfliktům a složitostem v budoucnu.

To musíš těšit při úpravě katastrálních map. Vždycky přijde majitelům nemovitosti vxrpzumeni, co se bude dít, kdy, proč, že se k tomu mohou vyjádřit, kde a do kdy.

Dá se, samozřejmě, docílit přeměření, pokud neodpovídá reálnému stavu.

Je ale potřeba všecko uplatňovat v rámci toho správního řízení, včas, výslovně to, jasně srozumitelně. Pak se jde odvolat, podat žalobu proti rozhodnutí, atp.

Jinak se to už řeší blbě, když to třeba takhle koupíš.

Nevím, v čem je problém. Sice píšeš, co si myslíš nebo nemyslíš, no, to nepotřebujeme úplně vědět 🙄, ale potřebujeme vědět, jestli, například, roh baráku zasahuje na hranici cizího pozemku a posunutím o 0.5m zabere kus cizí půdy, nebo co se děje.

Když už tam ten barák je a legálně vznikl, bourat se kvůli tomu fakt nebude, ale mohou z toho bejt jiný nepříjemnosti. Třeba soused může chtít, abys ten pozemek vyplatil a budete se soudit.

Proto říkám, řešit už v rámci té úpravy.

To nic. Podle mapy jsme na tamtom kopci.