Existují nějaké němé filmy i v barvě? Víte o některých konkretních?

Zapomenutá historie barev v t němých filmech

Filmaři používali barviva, šablony, koupele a odstíny již na konci 19. století.

Rané barevné filmy, zejména fantazie, byly v divadlech široce promítány z uměleckých i praktických důvodů. „Umělecky byl žánr fantazie docela vhodný pro propracované zbarvení v tom, že barevné kostýmy a speciální efekty byly široce spojeny s úspěšnými divadelními žánry dne,“ říká jeden z autorů knihy, Joshua Yumibe

. Fantasy byla také upravena brzy pro film, začátek v letech 1890 s průkopníkem filmu. Byl to Georges Méliès jea jeho Výlet na Měsíc (1902).

Z praktických důvodů, říká Yumibe: „Pro diváky bylo snazší přijímat barvy ve fantasy filmech, protože použitá anilinová barviva byla celkem jasná a velkolepá – jako barvy spojené s ovocem -jevištní žánr a také s pouťovými atrakcemi:: barvy, které měly chytit a oslnit něčí oči. “

Taneční filmy . Ruční barvení těchto filmů bylo navrženo tak, aby napodobovalo kouzelné jevištní efekty, ve kterých by se barevná barevná světla promítala na róby tanečníků, když hráli.

Např. Les Parisiennes (1897). Jiné typy filmů, které byly v tomto období obarveny, zahrnovaly Lumièreovy fikční filmy kovářů a dvorkové karetní hry.!

Více v odkazu

https://www.the­atlantic.com/en­tertainment/ar­chive/2015/06/b­eyond-black-and-white-the-forgotten-history-of-color-silent-films/396785/

Protože natáčení přímo na barevný materiál ještě nebylo možné, filmy v němé éře byly často postprodukčně obarvovány. Zvláště v rané éře němého filmu, v období kinematografie atrakcí, byly filmy často ručně kolorovány, aby byly pro diváky atraktivnější. Pozdější dlouhometrážní filmy byly zase virážovány, čímž se zvýrazňovala určitá nálada či reprezentovala určitá část dne. Často se lze také setkat se sépiově zbarvenými němými filmy.

Uplatňování barvy v němém filmu můžeme vidět například v díle D. W. Griffitha, ten projevoval stálý zájem o systematické využití barev ve svých filmech. Například v jeho epickém snímku Zrození národa z roku 1915 použil často barev, například modrou nebo výrazně červenou, pro posílení klíčových scén, jako např. „hořící Atlanta“ nebo klimaxová jízda Ku-klux-klanu na konci filmu. Griffith později vynalezl systém obarvování, který umožňoval, aby se barevná světla blýskala v určité části obrazu, čímž posiloval barevný efekt ve svých filmech.

https://cs.wi­kipedia.org/wi­ki/N%C4%9Bm%C3%BD_fil­m#Barva

Existují a nejde jen o staré a vesměs krátké experimenty, které dnešní divák vnímá jako staré sci-fi, tedy „uboze“.

Asi nejslavnější je film (zmíněný i v marci1 odkazovaném textu na Wikipedii) Mela Brookse Němý film z roku 1976. Němý film o bláznivém nápadu natočit němý film…