Nedávno jsem viděl video, ve kterém dva pánové (moderátoři) diskutují, jestli v záplavě těch velkých historických událostí nechybí nějaký okamžik nebo epocha, která je pro ně třeba extrémně zajímavá, ale není skoro o ní zmínka. Tak mě přimělo se nad tím zamyslet. Díky za názory.
| Zajímavá 4Pro koho je otázka zajímavá? Drap, EKSOT123, OmylCZ, filip2 před 12 dny |
Sledovat
Nahlásit
|

Určitě by se našlo takových věcí více. Poslední dobou jsem několikrát slyšel v různých pořadech, ve zprávách a podobně, jak jsme ošklivě vyháněli Němce po válce. Jistě v té době byla spousta přešlapů, ale nikde jsem ani nezaslechl, že původně z pohraničí a celých Sudet vyháněli Němci Čechy Stejně tak jsem se na několika místech dozvěděl, jaký velký hrdina byl Ukrajinec Bandera. Nikde jsem se už ale nedozvěděl, a opět ani zmínka o tom, jak se jeho armáda snažila prostřílet přes naše území k západním spojencům. To se také nikdy nestalo? Znám celou řadu příběhu z té doby a že by mě lhali, když neměli žádný důvod. A co rodiny, kteří své blízké ztráceli ještě po válce?
| 0 Nominace Nahlásit |
Historii jsem se často vyhýbala jako nedůvěryhodné záležitosti. Třeba
ve škole. Na mém postoji se mnoho nezměnilo, když vidím, jak nám
mainstream vykládá lži o tom, co sami vidíme na vlastní oči, a
předžvýká nám zprávy.
Určitě by stála za prozkoumání celá historie antisemitismu. Možná
i v souvislosti s česko-německými vztahy po tisíciletí.
| 0 Nominace Nahlásit |
Jakých učebnic?
Učí se propaganda, závěr, tady máš názor, svině, a opovaž se si myslet něco jiného!, s mírnou nadsázkou.
Rozsah historiografie, který se učí, na základních a středních školách, je velice, velice omezený. Ten absolvent nemá žádnou reálnou představu, jak vypadal život v padesátých letech, ne tak někdy v 17. století. A to u nás, ne tak třeba v Koreji.
Nejsem zastáncem učení historie tak, jak jej zformulovala historiografie 20. a 21. století. In principio na tom byla lépe historiografie komunistická, bohužel, její závěry byly silně tendenční a jednostranné. Nicméně, bylo to poprvé, co se začalo učit o životě obyčejných lidí, o realitě každodenního života, jedno s druhým.
Já to shrnu úplně jednoduše: celá historie tzv. evropské civilisace stála pěkně za hovno. Válka střídala válku, epidemie, hladomory. Špatná hygiena, špatná zdravotní péče, šílená diarchie mezi těmi dole a těmi nahoře. Většina válek byla naprosto zbytečných, mleli se jeden bazmeg s druhým. Do toho kafrali svatí parasiti. Děs, běs, hrůza!
Nevím, jo, opravdu nevím, která velká historická událost byla jakože důležitější a která méně důležitá. Všecky odsrali ti dole.
Na rovinu, já se spíš divím, že naše civilisace, evropská, ještě vůbec nějak funguje, že nás, třeba, nepřeválcovali musulmani, kteří, v tom 16., 17. století, byli úplně někde jinde, než my. Ale tak jistě, můžeš věřit, jako Radomír Malý, že Jan III Sobieski vyhrál bitwę u Wiedni, protože se obyvatelé Vídně modlili sanctum rosarium a pomohla jim panna Marie. 🤷♀️🤪😂
| 0 Nominace Nahlásit |
Historii píší vítězové.
Je upravována k obrazu doby.
Posuzována subjektivními pocity jednotlivců.
Záleží, také na tom, z jaké společenské vrstvy se na to
„posuzující“ dívají. Tedy z jakého úhlu pohledu.
Češi, zejména mladí (a nejen oni), neznají ani novodobé dějiny
(od 2. světové války). V hodinách Dějepisu, se učíme dějiny světa
i cizích států.
Neznáme ani základy vlastních dějin Které řada lidí nepotřebuje
k životu vůbec 😉
Vždyť Češi (mldí), ani neví, proč a kdy jsou Velikonoce stýtní svátky.
Proč máme Vánoce. Dokáží je maximálně spojit, pouze s křesťanstvím.
Že mají keltský původ, je ani nenapadne.
Možná by se měly s dějin – učebnic i vypustit, zbytečné balasty
😉
Zařadit jen nové poznatky – fakta (třeba o Neandrtálcích a Darwinově
teorii). 😄
BUDOUCÍ hlupci, nemají zájem, ani o to, co je v učebnicích dnes.
Protože, přece když a až to budou potřebovat, najdou si to na
internetu..... 😉
Upravil/a: da ny
| 0 Nominace Nahlásit |

Nejsem historik, ale historie mne zajímá. Historie magistra vítae. Dějiny píší vítězové a nehodící se škrkněte. Je toho hodně, co by tam mělo být. Podívej se do učebnic před rokem 1990 a současných.
| 0 Nominace Nahlásit |
Pochopitelně. Není jich málo. Je ideologicky tříděno, co je nebo není vhodné. Automaticky, morálním jazykem i nevědomky, ne nezbytně cenzurou. Existují i opomíjené události a osoby, ale né kvůli ideologiím, ale kvůli tomu, že upadly v zapomění nebo je jejich význam relativní.
Komunistická interpretace už není, ale teď se jde podle hodnocení demokratismu. Ideologie mají rozdíl v obsahu, ale né struktuře. Tam fungují stejně. Jakobinismus, komunismus, fašismus, demokratismus, to je jedno. Některé jsou třeba v praxi měkčí nebo kompatibilní s fungujícími prvky (jako kapitalismus), ale jinak se řídí těmi stejnými faktory. Tam patří třeba: zkreslení, dogmata, moralizující jazyk, normativ, univerzalismus, homogenizace, odmítání (skutečného) pluralismu a širšího vnímání legitimit, morální nadřazenost, stigmatizování a démonizování všeho, co nejsou ony, „konec dějin“, vrchol a lineární vývoj k lepšímu a jedinému cíli, teleologie, exkluzitivita, sekulární (ideologické) náboženství, víra, uzurpování a vlastní definice legimity (monopol), zaujatost, neobjektivnost, iracionálnost nebo pseudo-racionálnost a tak dále. Zdánlivá racionalita, která ale není praktická a realsitická, ale funugjící jen pod ideologií a jejím zkreslením. Ideologové umí zdůvodnit cokoli. Avšak při objektivním, empirickém a analytickém hodnocení a porovnání z toho všechny výjdou stejně. Špatně. Hlavně když ten princip, či hodnotu (na které ideologie stojí) zbavíš té ideologie. Například demokracie oddělena a hodnocena bez demokratismu, je na tom hodně blbě (v porovnání s ostatními legitimními formami vlád a uspořádáním moci, elit, společnosti).
Problém není „lepší“ nebo „horší“ ideologie. Problém jsou ideologie. Nejvíc ty, co zakládají na masové mobilizaci. Nemají jinou možnost, jak se prosadit, než být agresivní, působit na emoce a potlačovat alternativy. Demokratismus či liberální demokracie se neliší (třeba od komunismu). Skrze Západ, OSN a mezinárodní právo je celý svět homogenizován, řízen dogmatem jediné hegomonní ideologie. Celá politika i právo a záony jsou na tom postaveny, odvozeny. Protože fungují v jeho rámci, dogmatu. Člověk musí myslet mimo ideologie, nikoli v nich, aby viděl jejich strukturu a negativa.
Interpretaci dějin se to týká též. Vybírá se to vhodné, zdůrazňují se osobnosti a události, které zapadají. Mnohé se opomíjí nebo se jejich význam a role zjednodušuje. Historie se hodnotí dnešním, či tedy ideolgickým jazykem.
Upravil/a: TEDD¥
| 0 Nominace Nahlásit |
No když v '90s pašovala vláda skrzá Ultras do země těžké drogy společně se zbraněmi, věděli jsme o tom a do dneška víme prakticky kulový jenom proto, že veškerá média a veškerý jejich mediální prostor byl zaneprázdněn a do puntíku vyplněn kauzou Clinton – Lewinski. Čili pokud by v daný čas Monika nevykouřila Billa, mohli jsme úplně vědět (osobně se domnívám že Monice někdo dobře zaplatil, tuze dobře, ne tam jako v hampejzu, někde..)! A tato událost, přestože se o ní nemluví, by měla být součástí učebnic a takto odsrašující ukázkou, čeho jsou schopny vlády.
Další událostí, o které se téměř nemluví a rozhodně by měla by vstoupit do učebnic, jsou Akta Epstein, ketré se týkají rovněž jak české, tak i slovenské historie i současnosti. Ty nám nyní bez příkras báječně ukazují, kým jsou vlastně světoví vládci, panovníci, bílé límečky, intelektuálové, šlechta, obecně inteligence, a díky učebnic by nám skutečnost kým tito lidé doopravdy jsou, měla být nepřetržitě připomínána a tím vlastně jakousi výstrahou min. do konce zřízení světa takového, jak ho dosud známe.
(Akta Epstejn bystrým lidem tady na serverku v zásadě jasně vysvětlují, proč na př. takový zjentek má po celou jeho existenci jasně ucelený názor na vrstvu společnosti, které se tyto akta týkají nejvíce, vysvětlují, z čeho vlastně pramení jeho racionální postoje a proč v názorech často propaguje až radikální řešení vůči této „vysoké“ společenské vrstvě. NE, SVĚT BY SE NEDOSTAL DO CHAOSU, POKUD BY CELÁ TATO VRSTVA SPOLEČNOSTI BYLA ZA SVÉ SKUTKY PO ZÁSLUZE KOMPLETNĚ POTRESTÁNA! Žádný kolaps by se nekonal. Naopak! Inspiraci čerpejme na př. v El Salvadoru. Stejně jako tam, nikomu by tahle zrůdná vrstva nechyběla a do tří let by neštěkl pes. Tvrdý trest pro každého, kdo si jen přisadil, neb se o akta jen otřel! Svět by se rázem stal krásným místem k bytí.)
| 0 Nominace Nahlásit |
Učí se velký věci. Wojny, sraní atomovejch hřibů. Když už se vůbec učí něco, co není velká věc, tak je to velká věc v sumie. Třeba dělnický hnutí.
To se neučí jako dělnický hnutí, to se učí jako celek, pod který se nasere všecko: NSDAP, komunisti, socani, anarchisti, schůze lidu plodí bídu. Student má názor, názor je mu předestřen, ale student tomu hovno rozumí. Je to klasický Dunning – Kruger Effekt: student ví hovno, ale protože je průměrný, na to hovno se nadřel, jak kůň zkřížený se šeříkovým negrem na plantáži, takže je přesvědčen, že ví hodně.
Njn, jenže až tak jednoduchý to není.
Je třeba hledat fundamentum. Jestli ty podmínky dělníků a rolníků, hen tam někde na přelomu 18. a 19. století, musely být až tak špatné, jak byly. A jestli byly špatné.
Špatné byly, stálo to pěkně za hovno. A nebylo to o tom, že by až tak špatné musely být, jenomže byl „surový“ kapitalismus, tak tak špatné musely být.
Dobrý, a teď se přeneseme do 21. století. Dneska, když teda pomineme Gringoland, tak až tak špatný, na poměry, nejsou. No, nejsou, u nás, v Německu, atp. Ale v Pákistánu, co já vím, ve Spolkové republice Myanmarský svaz, prostě tam, kde se vyrábí většina spotřebního zboží, tak tam špatné jsou. O Africe, nebo o pěstitelích banánů v latinský Americe se nebudeme ani bavit!
A jsme tam, kde jsme byli: pěstitel banánů pěstuje toxický banán, ojebává ho překupník, protože západní člověk chce banán za Kč 20.00 / kg – nebo tak něco. Není to o tom, že by si západní člověk nemohl dovolit banán za Kč 50.00 / kg, aby fakani od pěstitele banánů viděli maso, a aby měl pěstitel banánů a jeho rodina na lekářskou péči.
Takže, chudoba se přesunula. Chudoba je, ale je jinde, a tak není vidět. My, v podstatě, chudobu neřešíme, řešíme relativní chudobu švol líných, to, že nechceme dát na pacoše a hlavou (a že jich dneska je!) a podobný banality.
A historie nás může naučit, k čemu ta chudoba povede. Ale tomuhle téměř nikdo nerozumí. Absolvent sype data z rukávu, připadá si, jak mistr světa, ale hovno z toho…
| annas | 5913 | |
| Drap | 4783 | |
| led | 3065 | |
| Kepler | 2837 | |
| marci1 | 2256 | |
| zjentek | 1795 | |
| elkon | 1679 | |
| aliendrone | 1487 | |
| ivzez | 1445 | |
| quentos | 1437 |
| Divadlo |
| Etiketa |
| Kulturní akce |
| Literatura |
| Náboženství |
| Ostatní kultura a společnost |
| Historie |