Avatar uživatele
jirka F

Dožívali se lidé za komunistů vyššího věku?

1948–1989

Zajímavá 1Pro koho je otázka zajímavá? hapiky před 893 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
Disraeli

Ne, lidé se dožívají stejného věku a měří téměř stejně už řadu tisíc let. Životnost můžou ovlivnit vnější podmínky, způsob života, prostředí, strava, nemoci, práce, lékařská péče, léky a vůbec úroveň medicíny/zdra­votnictví a podobně.
V „blahobytu“ (nebo prostě funkční, svobodné a rostoucí ekonomice) je větší pravděpodobnost na vyšší dožití. Lepší všeobecné podmínky, větší vývoj Takže ne, pokud by se lidé dožívali vyššího věku, tak spíš teď, než předtím (nikoli však kvůli vývoji člověka, ale kvůli civilizačnímu vývoji, prsotředky, kterými disponuje a odpovídající kvalitě života). Pokud se lidé za komunistů dožívali v průměru nižšího věku, tak hlavně kvůli nedostatku (nemyslím jídla). Rozdíl ale nebude veliký.

Průměrná délka života ve středověku byla koelm 30 let (životní podmínky, hlad a všeobecná bída, nemoci, války, žádné reálné léčitelství,..). Lidé (učenci, kněží, velmoži a podobně se dožívali normálně 70 a více let, pokud je taky nepostihla nemoc – což i u nich bylo vysoké riziko – nebo válka). Templáři a podobní se normálně dožívali nad 70 let (pokud nezemřeli v boji) – hygiena, disciplína, přísná strava/dieta (zdravá).
Totéž starověk, ketrý byl ve většině věcí o něco vyspělejší, než středověk i renesance. Pokud je nepostihla válka, politický režim, nemoc a podobně, žili dlouho (jako dnes). Podmínky horší, lékařství taky bídné, ale dožívali se běžně 80 let. Stačí se podívat na tehdejší známé osobnosti – filosofy, spisovatelé, atd… pokud nezmřeli ve válce nebo nebyli popraveni).

Upravil/a: Disraeli

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
hapiky

Kdo říká ano, ten je bezpochyby ať už bývalým nebo současným příznivcem soc-prc.
To také napovídá statistika, že obyvatelstvo stárne. (samozřejmě po odečtu emigrantů). Za milované a stejně tak nenáviděné vládnoucí KSČ se chodilo do důchodu převážně v 55 letech Dnes je to utopie. Ti, kteří chodili v 55letech do důchodu, v 65 už byli na cestě do věčných lovišť., zatímco dnešní důchodci v 65 teprve začínají kariéru důchodce.

0 Nominace Nahlásit


Avatar uživatele
led

Zvyšovanie veku, rovnako ako aj výška človeka, je celosvetový vývojový rys živočíšneho druhu Homo sapiens (následne aj Homo sapiens sapiens).
Možno niektorých z vás nemilo prekvapí fakt, že aj v časoch „vlády ľudu pod vedením KSČ“ sa ľudia dožívali vyššieho veku.

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
paul1

Dožívali se nižšího věku, tady je trochu statistiky:

Zdroj: https://www.smar­tuj.cz/blog/na-skok-do-socialismu--komu-se-zije-lip-a-komu-hur/

0 Nominace Nahlásit

Avatar uživatele
JežíšKristus

Nikoliv.
Během 20. století se průměrná délka života zdvojnásobila. Trend pokračuje dál.

"Prodlužování délky života znamená, že ve světě značně přibývá starých lidí. Dnes žije ve světě 126 milionů osob ve věku nad 80 let. V roce 1990 to bylo pro srovnání pouze 54 milionů. Tato věková skupina rostla více než třikrát rychleji než obyvatelstvo světa jako celek.

Předpokládá se, že v roce 2040 bude ve světě osob ve věku nad 80 let již 300 milionů, což by bylo více než dvakrát oproti dnešku (+ 141 %). Tyto údaje vyplývají z analýzy Iniciativy „o 7 let déle“, která byla zpracována na bázi nejnovějších údajů OSN týkajících se obyvatelstva."
https://www.o­pojisteni.cz/spek­trum/pocet-osob-nad-80-let-se-vice-nez-zdvojnasobil/c:13412/

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce
Avatar uživatele
Disraeli

Výšku též může ovlivnit strava, návyky, podmínky a prostředí (přizpůsobování se klimatu a podmínkám), ale jako druh máme stejnou výšku a stejný potenciál.
Když dám bokem to prostředí a podmínky, tak když nebude mít ve vývinu dostatek stravu (nebo jen správnou stravu), tak dostatečně nevyroste. Hladem ani jinak neumře, dospěje, ale nevyroste dostatečně (i kdyby pak už měl vhodného jídla dostatek).
Průměrná výška homo neanderthalensis byla u samice 1,5 – 1,6 metru, u samce 16, – 1,7 metru. Taový člověka heidelbergský měl prům. výšku asi 163 cm a tito nejsou/nebyli homo sapiens sapiens (dnešní člověk, který má jako druh stále stejný růstový potenciál). Výška a podobně se může změnit pokud se jeden druh, mění/vyvíjí v jiný druh.
Jinak je to individuální vzhledem k podmínkám a životní úrovni (opět ekonomiky a politika). Vzhledem k přírodním podmínkám je to částečně dáno i společensky (přizpůsobová­ní se).

Avatar uživatele
Disraeli

Tím porvnáním jsem chtěl říct, že nám blízké druhy měřily skoro stejně jen o něco míň a to už před stovakami tisíc let. A zrovna nedrtálci jsou s námi hodně spřízněni (navíc se sapiens i křížili a má se za to, že dokonce částečně spadají pod druh sapiens – přesto však nebyli stejní a byl to jiný druh). Výška ani životnost se u druhu nemění, z/měnit se můžese jen druhovým vývojem (pokud se jeden druh vyvine v nový). Zbytek je na podmínkách.

Avatar uživatele
Disraeli

Samozřejmě návyky a zlozvyky mají taky velkou roli a ta se zapisuje i do genů („dědičné“ nemoci, negativní sklony – ale pochází z vnějšku a nejsou trvale zaznamenané v DNA, pokud se s tím skrze generace něco dělá).

Nový příspěvek