Dokáže se opice zasmát?

Já jsem v blízkosti opice nebyla, ale četla jsem, že mláďata se dovedou smát stejně jako děti.
Výzkum těsnostipříbu­zenského vztahu mezi orangutanem, gorilou, šimpanzem, bonobem a člověkem, která je doložena geneticky, potvrzuje i podoba smíchu. Čím blíž je opičí druh druhu homo sapiens, tím podobnější je jeho smích smíchu lidskému. Zatímco orangutani a gorily se chichotají téměř neslyšně a funí a vrní, u šimpanzů a bonobů má smích občas až typicky lidskou melodii.
Z výzkumů ale nevyplývá, že by opice smích používaly jako společenský nástroj, s jehož pomocí by mohly vědomě manipulovat s ostatními. „Podle našich dosavadních poznatků je smích u lidoopů skutečný, pravděpodobně jim chybí nervové předpoklady k jeho předstírání,“ dodala vědkyně.

Kompenzace? Těžko říct. Možná ano. Člověk je přece na vyšší úrovni – jeho myšlení… Ale někdy je lepší nad určitou skutečností nepřemýšlet …

Zdroj: http://relax.li­dovky.cz/mlada­ta-opic-se-smeji-podobne-jako-deti-dhu-/ln-zajimavosti.as­p?c=A090605_101727_ln-zajimavosti_glu

I opice se umí smát! Nevěříte tomu? Tak se podívejte, co se stane, když jí trochu polechtáte. Mláďata šimpanzů či goril dostávají při lechtání podobné záchvaty smíchu jako malé děti.

Zdroj: http://www.dve­prvacky.com/sme­jeme-se-s-opickou

Zvířata jsou upřímná. Směje se určitě i delfín, i když to tak nevypadá. S lidmi je to ale jiné. Jestliže nejsme pouze zvířaty, můžeme nebýt upřímní. Tedy – být upřímný, znamená být zvířetem. „Člověk je zvíře, které lže.“ (P. D. Ouspensky)

určitě se umí zasmát a sama sobě taky a plácá si ještě k tomu
a tady se válí smíchy

http://img.na­dapenny.com/t20/110­31/nadap082217586­530230.jpg

http://www.stre­am.cz/video/473475-opice-se-vysmeje-psimu-prirozeni-d