Když je někdo sice chytrý, ale je tzv. vyčuraný, dal by se považovat za přítele, s kterým si rozumím?

To, zda si s někým rozumíš, nezáleží příliš na tom, jaký dotyčný je, ale na tom, jestli ti taková povaha vyhovuje.
Někdo si s vyčuranými rozumí, jiný nikoliv. Jak máme vědět, jestli si s nimi tozumíš zrovna ty?

1.Může platit, že rovný rovnébo si hledá. Takže oba se mohou stát přáteli, i když jeden se může považovat za rovnějšího.

2. Ještě mě napadlo staré známé „proti gustu žádný dišputát“.

Z toho plyne, že když má někdo určitý vkus, názor atd.nemá zpravidla smysl něco vysvětlovat či pokoušet se s ním dohadovat či mu rozmlouvat, že jeho jednání ne/považuji za správné.

3. Může to být třeba váš přítel ad hoc.

Vše je čístě individuální, nevím, jaké hodnoty upřednostňujete.

Lepší je komunikace s vyčůraným než s pochcaným. Lepší je bojovat proti chytrému nepříteli, než po boku blbēho a pochcaného přítele.