Dá se vůbec odpustit zrada od nejlepšího přítele? Jak byste reagovali vy?

Na můj vztah k člověku nemá moje vnitřní rozpoložení žádný vliv. Já bych mu odpustil poměrně snadno a rychle, protože dobře mi tak, že jsem si ho připustil k tělu!, ale chyby opakuje jenom blbec, takže ten člověk by byl pro mne mrtvý.

Je to konec přátelství. Odstřihnout se je nejlepší cesta, dřív než dostane další šanci zradit. Od cizího člověka obvykle nevime, co očekávat, a nespoléháme na něj tolik jako na nejlepšího přítele. Zrada je vždycky šeredná, tak pryč od jejího původce. Když to udělal jednou, udělá to kdykoliv.

Zrada se neodpouští, kdo zradí jednou, zradí znova.

Odpustit samo sebou můžeš, pokud je co, ale setrvávat s takovým „přítelem“ by taky mohlo znamenat, že se ti situace, které ty vnímáš jako zradu, budou DONEKONEČNA opakovat, třeba až do smrti. 🤷‍♂️

Ve společnosti oblíbenou možností je si zvyknout a přestat to řešit. Záleží na vztahu. Á propos, kolik potřebuješ času k poznání „přítele“? (;

Já no to jdu trošku jinak, než ostatní. (jak JINAK, jsem přeci aliendrone, že) ;) :)
Nepálím hned mosty, „odpustím“ na oko. Má to svoje výhody. Dotyčný (pokud je to ten typ, který chápe, že má máslo na hlavě) se často snaží v rámci „nápravy“ křivárnu kompenzovat a byla by škoda toho nevyužít. Není nutné mu hned věšet na nos, že má utrum a škoda jednou napáchaná se tak jako tak nedá vrátit z5. Tak proč easy „nevylepšit bilanci“ bez vynaložení vlastního úsilí a nenechat provinilce, ať se snaží, no ne?

Přirozeně to se dá jen tehdy, pokud díky trošičku choleričtější povaze neudělám IHNED dotyčnému z chrupu dobrý základ na hrábě, ale to už je moje mínus, které si musím dořešit sám. ;) :D :D

„Zrada“ je dost silné slovo. Pro jednoho zrada, pro druhého malichernost, prozrazení, pravda v zájmu přítele/kamaráda.….
Chybovati je lidské, stejně, jako odpouštět.
Každopádně vždy, ve vlastním zájmu, odpouštím. Člověk nemusí vždy zapomenout. Odpustit, by měl.
Podle druhu, závažnosti domnělé zrady, pak je, na odpouštějícím, zda bude/může přátelství pokračovat. Je přirozené, že cesty lidí se rozejdou. Dají si, co měli/mohli. Je čas, posunout se dál/jinam.