Co znamená „Být někomu zavázán“ ?

Když pro tebe někdo něco udělá, třeba nad rámec povinnosti, slušní lidi se revanšuji.
Než to udělají, cítí se zavázáni povinností té revanže. I když to povinnost není.

Když ti někdo třeba půjčí prachy, protože je nutně potřebuješ, budeš mu zavázán. Ne, tím, že mu je vrátíš, to je jasný, ale budeš mu zavázán vděkem, a pak třeba i na oplátku, ale to se tak nějak rozumí samo sebou. Nebo někdo tě poprosí, jestli by sis s ním nevyměnil šichtu, ty to uděláš a ten člověk ti je pak zavázán, je ti vděčný, žes to tak pro něj udělal. Ale někdy je to jen takové slovíčkaření. Uděláš pro někoho něco a ten ti řekne „Děkuju, jsem ti zavázán“, ale bývá to i tak, že teda máš ho vidět, když něco budeš potřebovat ty. Zvlášť když k tomu poděkování přidá to známé „na oplátku“, na to se rádo zapomíná.

Cítit čestnou povinnost někomu v budoucnu či příležitostně oplatit jeho nezištnou pomoc.

Například: Kamarád mi pomohl se stěhováním bytu. Nabídl se dobrovolně a nic za to nechtěl. Mně to velmi pomohlo. Dal jsem mu za to flašku, ale přesto se cítím zavázán mu pomoci, kdyby se sám stěhoval nebo potřeboval nějakou jinou podobnou pomoc.

Je to věc cti, nikdy to nebyl obchodní vztah. Řemeslníkovi, který mi obložil koupelnu, zavázán nejsem. Zaplatil jsem mu dohodnutou cenu a jeho práce byla od začátku motivována tím, že očekával, že mu zaplatím. Kdyby třeba teď ten řemeslník potřeboval pomoci se stěhováním, tak nemůže ode mě očekávat, že přiběhnu a začnu mu dobrovolně pomáhat. Leda by se se mnou předem dohodl na nějaké platbě. (Pochybuju ovšem, že by s tím šel zrovna za mnou.)
Na plnění mé čestné povinnosti není žádný právní nárok. Když se na kamaráda, co mi pomohl se stěhováním, vykašlu, tak on s tím neudělá nic, ani u soudu. Může leda tak chodit a říkat o mně, že jsem sketa. Já svoji povinnost raději splním jednak proto, že mám nějaké svědomí, jednak v zájmu udržení našeho kamarádství a jednak proto, že si chci udržet mezi lidmi dobrou pověst – nechci být mezi lidmi za sketu.