Co vzniklo dříve, řeč nebo zpěv a k čemu zpěv původně sloužil?

Záleží na úhlu pohledu

1. "Jeden starý řeholník říkával, tři věci že nám zbyly z ráje: hvězdy, květy a oči nevinného dítka. Mohl snad připočísti k nim i hudbu a zpěv.

Zpěv obzvláště pokládá se za obyčejnou řeč nebeštanů. Dle slov Písma sv. andělé v nebesích ustavičné chvály pějí.

A za druhé jisto jest, že také první člověk, stvořený v nevinnosti a veliké svatosti, mnohem dokonaleji v ráji než mimo ráj oslavoval Tvůrce svého a velebil Jeho moc a slávu.

Však dokonalejší způsob úcty a chvály než pouhá řeč a než pouhé slovo jest zde na zemi zpěv čili s řečí a slovem spojená hudba, nápěv, který najevo dává i vnitřní pohnutí, vzrušení, nadšení, vnitřní vroucnost a smyslu slova přiměřenou náladu duše.“
Z toho vidíme, že paní muzika vznešeného jest původu."
Podává P. Method Nývlt, O. S. N.
http://webcache­.googleusercon­tent.com/sear­ch?q=cache:XWXSIh­fQSTIJ:cyril.psal­terium.cz/sou­rce/1902/CRL-1902-036.rtf+&cd=1&h­l=cs&ct=clnk&gl=cz&cli­ent=firefox-b

2. "V odborné literatuře je často kladena otázka, co bylo dříve: zpěv – nebo řeč?

Fyziolog F. Husler je přesvědčen, že v dávných dobách byl člověk se vší pravděpodobností po celé dlouhé epochy obdařen zpěvním hlasem a ústrojí hrtan bylo „plánováno a založeno jako specifický pěvecký nástroj … k řeči by stačil mnohem méně komplikovaný mechanismus“. S myšlenkou, že hlas byl původně naprogramován na zpěvní funkci, koresponduje i fakt, že hudební sluch je fylogeneticky starší než sluch fonematický, řečový. To platí i v ontogenezi vývoje každého zdravého jedince.

František Lýsek ve svých výzkumech prokázal, že děti upoutávají
více múzické faktory slov než jejich obsah. Dítě může snadněji zpívat než mluvit nejen proto, že výslovnost řečových hlásek a prvních slov je ztížena vývojem mluvního aparátu (rty, jazyk, měkké patro se teprve vyvíjejí, výslovnost ovlivňuje i nedostatek zubů), ale že je závislá na celkovém intelektovém rozvoji.

F. Husler považuje mluvu (a chybné návyky mluvního hlasu) za hlavní příčinu narušení zpěvní funkce hlasu atd. "
Ivan Poledňák
http://hudebni­vychova.pedf.cu­ni.cz/Archiv/pdf­.%202007/HV1_2007­.pdf

3. Neandrtálci mezi sebou komunikovali částečně zpěvem a částečně řečí.
Vědec dospěl k závěru, že hlasy neandrtálců byly vysoké, téměř
ženské a pravděpodobně i velmi melodické. .

Rozhodující pro jejich vyjadřování byla melodie řeči. Mithen zveřejnil výsledky svého bádání v knize „Zpívající neandrtálec.“

Čítajte viac: https://svet.sme­.sk/c/1929089/po­dla-britskych-vedcov-boli-neandertalci-citlive-bytosti-a-mali-svoju-rec.html#ixzz4fo­HoyFbQ

Upravil/a: annas

Spev bez slov vyjadroval istý spôsob komunikácie.
Spev, tak ako ho poznáme, to znamená spojenie slov a melódie mohol vzniknúť až po vzniku reči samotnej.
Prvá reč by dnešným ušiam asi veľmi neladila, predstavujem si ju ako kombináciu akýchsi artikulovaných, ale aj neartikulovaných zvukov vydávaných ústami spojených s mimikou a pohybom jednotlivých častí tela. Všimnite si reč tzv.prírodných národov. Najbližšie zo súčasnej umeleckej tvorby sa k tomuto blíži umelecké podanie moderného tanca, kedy tanečník vlastne svojim telom a zvukom, mnohokrát aj bez hudby, rozpráva príbeh.
Nie som vedátor, aby som sa vyjadrovala k vplyvu spevu na zdravie človeka, ale myslím, že pozitívne účinky zborového spevu ľudia osobne poznajú. Preto aj mnohé koncerty zborových spevov bývajú beznádejne vypredané.

Upravil/a: led

řeč, ale možná zpěvná, jen o tom nevěděli… 🙂