Co vše lze považovat za prázdná slova (věty, prohlášení)? O čem jsou, kdy nejčastěji vznikají?

Znám spíš jako úsloví „mlácení prázdné slámy“, které vzniklo přenesením významu. Při mlácení prázdné slámy již nepadá žádné zrno…

Když někdo obrazně mlátí prázdnou slámu, opakuje totéž, chce mluvit jakoby zasvěceně, dělá, že všemu rozumí, ale neřekne nic nového. Zpravidla jde o dlouhý projev, často prokládaný tzv. vatou – např. vlastně, prostě, jako, jakoby atd.

Všimla jsem si nejednoho politika, který na přímou otázku moderátora neodpoví ani na opakovaný dotaz. Stále mluví o ničem. .

Řečník má vlastní hlavu, i když obsah je často nulový. Vyvrátit jeho názory je nemožné, i když ti dole znají třeba z praxe víc…

„Mluviti stříbro, mlčeti zlato, mysliti… potíže.“ Jan Sobotka

--
Zde najdete podrobný článek s rozborem toho, co autor Karel Ábelovský považuje za prázdná slova.
https://abelov­sky.blog.idnes­.cz/blog.aspx?c=484438

Upravil/a: quentos

Všechny ty, co nemají žádný konkrétní a smysluplný obsah. Záleží také na kontextu.

Např.: soudruzi, musíme bojovat za světový mír a hledět vstříc světlým zítřkům! Nesmíme strpět mezi námi různé pochybovače a své síly napřít k budování socialistické vlasti. Kapitalistický svět stojí nad propastí, my musíme být vždy o krok vepředu! K čemu nám jsou nějaké polovodiče? My budeme vyrábět rovnou celovodiče!

Všechno bez obsahu.
Z toho vyplývá, že „nejsou o ničem“.

Nejčastěji vznikají ve dvou případech:
Člověk se rád poslouchá, ale nechce nic říct.
Člověk se rád poslouchá, ale nic neví.