I když knihu znám, neuvědomuji si kontex. Slovo má několik významů. Musíte si do kontextu dosadit. Šajniky je zdrobnělé, zřejmě zdůraznění.

Slovo má několik významů, některé znám, ale doložítm ze stránky Ptejte se knihovny:
"šajn I

1. papírové peníze vydané r. 1811 při rakouském státním bankrotu (tzv. vídeňské měny) – používá se často v množném čísle
2. v množném čísle expresivně peníze

šajn II.

1. poněkud zastarale svit, záře
2. expresivně ve spojení (ne)mít o něčem zdání ponětí

V našem případě nás zajímá slovo šajn ve významu světlo, zdání. Pochází z německého podstatného jména der Schein, které má tyto významy:

1. záře, svit, lesk, třpyt – používá se mj. ve spojení:
Geht dir nun ein Schein auf? = Už Ti svítá? Chápeš?
2. zdání, klam, podoba, tvářnost
Používá se mj. ve spojení:
Er hat keinen Schein von der Sache = nemá o tom ani ponětí, potuchy"

http://www.ptej­teseknihovny.cz/u­loziste/kag503/sajn-sajna

Doplňuji:
Jak vyplývá z citované odpovědi, v češtině jsou výrazy a významy šajnI a šajnII homonyma.

Stejně tak jsou slova zapsaná ve SSJC – šajn I a šajn II. To znamená, že jde o slova stejně znějící, ale jiného významu a původu.

Nepovažovala jsem za nutné vysvětlovat, nebylo předmětem otázky., ale nyní doplňuji.
--

1. slovo šajnI se dostalo do češtiny z rakouské němčiny v r. 1811. Byl zaznamenán státní finanční bankrot. Jím totiž byla snížena cena kolujících papírových peněz (bankocedulí) s V této snížené ceně byla provedena výměna peněz za nové papírové peníze zv. šajny (Einlösüngssche­ine). PSJC a net

Upřesňuji: slovo pochází z rakouské němčiny.

2. Šajn2 – další homonymum uvádí Rejzkův slovník. Nezmiňuji Machkův slovník
šajn – obecně, tedy nespisovně – ‘světlo; zdání’, šajnit. "Z něm. Schein téhož významu. – od scheinen ‘svítit’, jež souvisí se stsl. sěnъ ‘stín..

Slov šajn se dostalo do češtiny i slovenštiny jen v některých spojeních – nemám šajnu, zdání, potuchu atd., nebo jako zastaralé svit, záře – lexikální germanismy.

Knižní zdroje.

Upravil/a: annas

Trochu si to vybavuju. Já jsem to pochopil jako blábol zhulence, který nemá žádný význam.
Doplňuji:
Vaše výklady jsou sice pěkné, ale zasaďte to do kontextu toho příběhu. Myslíte, že to vyfetlo chtělo po ní nějaké písemné potvrzení? Nebo osvícení? Nebo pochopení?
Říkám, že je to zhulenecký nesmysl, eventuálně nějaká „hláška“, co měli kdysi ve svojí partě.

Upravil/a: klumprt

Slovo šajn převzala čeština z němčiny,
v níž má slovo der Schein 3 hlavní významy:

(1) svit, záře (třpyt, lesk)

(2) zdání (klam, podoba, rouška, záminka)

• zum Schein > naoko
• unter dem Schein … > pod rouškou …

(3) strvrzení, list, lístek (papíru), listina
Z posledního významu (list) je odvozen význam, který je v citované odpovědi zmíněn na prvním místě (papírové peníze ze Slovníku spisovného jazyka českého).

Prameny:
WIDIMSKÝ. František, Dr.; Německo – český a česko německý slovník. Německo–česká část, Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1970, s. 676.

KUMPRECHT, Karel. Nový německo–český slovník Unikum.
Praha: Nakladatel A. Neubert knihkupec, 1937, s. 401

STERZINGER, J., V., Prof. Dr. Enzyklopädisches Deutsch–tschechisches Wörterbuch. Praha: Nakladatelství J. Otto, 1921
(více bohužel uvést nemohu, protože mám poškozený exemplář)

Doplňuji prameny „Knihovny“:

MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 5. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010, s. 623. ISBN 978–80–7422–048–7

SIEBENSCHEIN, Hugo. Německo – český slovník. 2. díl, M – Z. 7. opr. vyd. Voznice: Leda, 2002, s. 1193. ISBN 80–7335–012–2

Slovník spisovného jazyka českého. 6. díl, Š – U / [zpracoval Bohuslav Havránek]. – 2. nezm. vyd. – Praha : Academia, 1989, s. 3.