Machkův etymologický slovník uvádí:

1. pýř = pýření, stč. pýřie, pýřenie – žhavý popel (ve starší češtině), odvozené pýřiti se, rdíti se – nyní jen výraz knižní. Jinak červeň na tváři.

2. Podst. jméno pýr, travina, je odvozené ze starobylého pyr6 – jer zanikl, takže r ztvrdlo = pýr, ale někde se vyslovovalo jako pýř. Pýr – dvozené ve významu pšenice. Mělo se za to, že jde o zvrhlou pšenici – platilo až do doby Komenského, nebo že z pýru byla vypěstovaná pšenice. Odvozené slovo pýřavka – odrůdy pšenice. Zpětně z pýřavky = pýř místo pýr.

3. pýř, pýří – zkráceně z chmýří. To odvozené od pchýří to z mchýří to z mech = drobounké chuchvalky peří, chloupků, prachu atd.
Na tváři má mladík pýř = chmýří = prachdroubné vousy, chloupky.

Jak uvádí Rejzek, ve slovech docházelo k vzájemnému ovlivňování s podobně znějícími slovy – pýr x pýř – pýřit se. Slova pýř i pýr mají jiný původ.

Shrnutí výnamů podst. jména pýř:

1. pýr
2. zastarale a knižně pýří = chmýří
3. zast. kniž. žhavý popel, žár; pýření ve tváři.

myslíš toto ?
http://cs.wiki­pedia.org/wiki/P%C3%BDr_­plaziv%C3%BD
Doplňuji:
alebo pýr na tvári, červeň v tvári, ak sa za niečo hanbíš ?

Upravil/a: isteron

Není to náhodou nějaké starodávné pojmenování pro pýr ?

Zdroj: http://bara.uj­c.cas.cz/slov­niky/rosa/rosaf­st961.html