Co si myslíte o pauzách ve vztahu?

Pauza mi přijde jako rozchod na nečisto, což mi přijde jako podlost od navrhovatele – taková zadní vrátka. To už mi přijde lepší se úplně rozejít, a pak se přídaně dát znovu dohromady.

Jak jsem již psala v předchozí otázce, pauza je pro mě něco jako rozchod.

Jen jednou jsem s ní měla kladnou zkušenost. Na začátku vztahu jsem jak já, tak i druhý udělali pěknou neplechu a potřebovali jsme si promyslet, zda to potáhneme dál. Ne unáhleně, ale v klidu. Několik dní jsme o sobě nevěděli. Poté jsme zašli na večeři a vše si vyříkali. Nakonec tato známost přetrvává dodnes.

Když si to vymyslí jen jeden, zatímco ten druhý má o vztahu úplně jinou představu, vždycky je to začátek konce. Obvykle ten, co pauzu navrhuje už má jiné plány, do nichž jeho partner spíš nepatří. A tohle je takové trochu zbabělé, trochu diplomatické a víceméně hodně vyčůrané řešení… Veškeré odluky znamenají pouze brzký konec. Vztah se má budovat, problémy řešit společně, protože tak se ti dva daleko lépe a rychleji poznají a společné překonávání překážek jim paradoxně může pomoci vztah ještě upevnit. A jestli má být konec, tak ať je rovnou – jakápak zadní vrátka. Chudák je vždycky ten, který na to přistoupí a zatímco ten jeden už žije nový život, druhý stále žije v mylné naději a představách…

To, co popisuje barbakan není klasická vztahová pauza, jak se dnes moderně prezentuje, ale normální vyplynutí dané situace. Partneři bez sebe nechtěli být dobrovolně, nedohodli se na tom – neznamená to, že mají vleklý vztahový problém a jdou si na nervy, ale byl to „jen“ důkaz toho, jak si v krizi, která jednoho postihla mohli (a měli) čas utřídit si priority, bát se o svůj protějšek – myslet na sebe vzájemně a možná i přehodnotit nejen své životní postoje. Není to tedy žádné morální ani vztahové dilema. A to poznání o tom, jak toho druhého potřebujeme a jsme rádi, že ho máme je pak o to příjemnější. Horší je, když přijdeme na pravý opak…

Že ty pauzy jsou super. Není tomu,co manželka byla beze mne (hospitalizace)a poslední dobou já bez manželky (hospitalizace). On,být chvilku sám(po 36 letech manželství) je balzám na duši.:-) Neberte to,prosím,jako stěžování!

Nepodporuji, uvidím, za pár let.

Taková pauza – to není zas tak od věci.
Zejména ve vztahu s protivnou tchýní. Ta může pozitivní i po desítky let.