Co si asi budou naši potomci o naši generaci myslet?

Myslím, že až nastane doba, kdy se lidé nebudou v potu tváře honit za penězi, až jim nebudou vše podřizovat, až si uvědomí, že peníze a byznys nejsou to nejdůležitější, pak se budou divit, jak jsme si mohli říkat homo sapiens a kvůli oněm penězům tak zhuntovat naši planetu.

Možná si řeknou pohrdali prací předků a přešli na jednohubky plastik-zmetků.

Budou nás proklínat.

Tahle vygumovana generace určitě, za chvíli bude konec světa.

Otec přišel na zajímavou teorii, jaký je rozdíl mezi muzeem a záchodem. V muzeu vidíte výtvory našich předků a na záchodě výtvory našich zadků. Ale budoucí generace nás bude hodnotit paradoxně podle obou těchto věcí, protože i když to jsou výtvory našich předků, tak některé mají význam jako otvory našich zadků.

No, ono se povídá, že na všem ošklivém a zlém nakonec po čase najdeš něco pěkného a ze zlých, špatných časů, až když je po všem, vyvstanou i pozitivní příběhy, které pohou působit dokonce jako zábavné a ty pak baví PŘEVÁŽNĚ NAŠE POTOMKY. Příkladem u mladého muže může být třeba VOJNA, kterou si prošel. Tak jsem taky na stará kolena hledal ty pozitiva. A víš co? BYL TO HNUS!!! Ale k otázce:
Jsem si jist, že v tomto ohledu nebudou potomci myslet vůbec a když už, tak půjde jen o bezvýznamné jakoby záblesky myšlenek typu co by, kdyby. Jednoduše i oni projdou cestou života, při jejímž průběhu půjdou skrze tři kratičké etapy (hledání, smíření, rezignace), jako i všichni ostatní lidé před nimi a bum, je po nich!
Nejspíše jediné, čím se mohou trápit, může být věčné dilema, co si o nich asi budou myslet jejich vlastní potomci, pokud oni sami nedokáží na světě změnit k lepšímu vůbec nic už dnes. Čili pokud nevychovávám potomka způsobem, díky němuž on sám později změní svět k lepšímu, ani nemá cenu trápit se tím, co si o nás bude myslet, protože pokud nemám v hlavě jenom pomyslnou šňůrku, aby mně neupydly uší, tak už dnes je mně nejspíš nad slunce jasný, že potomek se v budoucnu bude chovat naprosto stejně, jako i já dnes.

V prvé řadě je dobré pochopit, proč potomek v budoucnu nebude chtít vidět ani slyšet, v kom byla ta hrubá chyba, vedoucí k desintegraci jeho světa. Potomek sice uvidí zdevastovaný svět a podvědomě vycítí jakousi chybu předků, jenže taktéž bude chtít chodit na hřbitov, sázet a zalévat tam kytičky a celému jaho zuboženému světu BUDE CHTÍT tvrdit a ukazovat, jak jeho maminka a tatínek a vlastně také dědeček s babičkou a také jejich rodiče, jak byli nejkrásnější, nejúžasnější a nejmoudřejší lidé, žijící kdysi na této planetě a konající JENOM DOBRO. A takhle tu minulost bude chtít vidět KAŽDÝ POTOMEK S KONVÍ!
Věc vidím tak, že pokud MY SAMI DNES se vlastního problému nezbavíme, tak ani POTOMEK V BUDOUCNU SE NEZBAVÍ strašných, patologických, sociálních stigmat, plných falešného vnitřního pocitu lásky a naděje, jenž nám dopomůže cítit jakýsi vlastní význam i tam, kde je to samá mrtvola a my tam stojíme zcela opuštěni s pugétem umělých slaměnek z plastu v ruce.

Až půjdeš „zalít“, ověř si, CO SI BUDEŠ MYSLET. (;

Proč by nás to melo zajímat? Lidé si často nemyslí vůbec nic. Prostě nemyslí. Nebo hned soudí a odsuzují.Jejich problém.

budou nás mít za nezodpovědné a nerozhodné blázny. Předáváme jim životní prostředí ve stále horším a horším stavu, toho si příští generace nejen že všimnou ale budou v souvislosti s tím řešit stále vážnější a vážnější problémy až to vyeskaluje do situace, kdy nebudou schopni pochopit, proč jsme ten nepříznivý trend vůbec nestartovali při našich vědomostech nezvrátili a dokonce ještě přiživovali.

Upravil/a: anonym