co se to semnou děje??? sedím si takhle sedím na pohovce a najednou jen z ničeho nic brečím a brečím…a je mi 35 let..

Nejspíš to budou nervy. Vyplavují se nějaké emoce, a to je zatraceně dobré si poplakat. Dokonale to uvolní napětí a vyčistí energie. Nebránit se, nehrát si „na hrdinu“ a nechat věci, aby se samy uklidnily. Bude to v pořádku, jenom klid.

Nejsi v tom sám. Spousta z nás důkladně překopala podlahy s výsledkem, který přináší přesně takové stavy, jež popisuješ.