Co se stane s penězi (dobírkou) na poště, když je odešlu a druhá strana si je nevyzvedne včas?

Hans51: možná „krásná odpověď“, ale silně zavádějící. Bez znalosti toho, kdo udělal chybu, není možné říct, po kom se má škoda vymáhat. Takto přímočarým postupem by tazatelka mohla nepěkně narazit a žaloba na ní by stíhala žalobu.

Ano, uznávám, že odpověď byla zjednodušující.

Ale žaloba by stíhala žalobu? To ne. Podání žaloby zakládá překážku litispendence, tedy není možné, aby o té samé věci bylo zároveň rozhodováno ve dvou řízeních. Takže určitě ne žaloba za žalobou.

Navíc, slečna psala, že kupovala učebnici. Předpokládám, že její cena byla v řádech stokorun. Do sporu o takto nízkou částku bych určitě nešel.

Tak nakonec slečna podala reklamaci na poště a ta jí peníze vydá (protože jsem si je nevyzvedla), takže se to snad vyřeší vlastně úplně beze mě. Omlouvám se za laický popis situace, ale já takhle kupovala něco na dobírku poprvé v životě. Samozřejmě bych si peníze nikdy nenechala schválně. Nejvíc jsem se bála toho, že by peníze propadly poště, když lhůta už vypršela.

Pokud jde o právo, je lepší nepředpokládat nic. Cenu učebnice neznáme, může jít do tisíců (a ani to nehraje roli, smluvní povinnost je daná a domáhat se jí můžu i kvůli koruně. Není problém navrhnout soudu, aby náklady nesla protistrana).

Může tedy přijít žaloba na splnění smluvní povinnosti. Může přijít žaloba na vydání bezdůvodného obohacení. Může přijít žaloba na ochranu osobnosti. Může přijít hned několik různých žalob, podle toho, jak se situace vyvine. A ve všech by klidně mohla být protistrana úspěšná a pokaždé požadovat náhradu výdajů.

Ačkoli se mi problém zdá bagatelní, jsou to peníze tazatelky, zaslouží si celou informaci, ne jen půl.

Pokud byla uzavřena kupní smlouva, jedinou možností je podat žalobu na plnění.

Nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniká v případě, kdy bylo plněno bez právního důvodu (jak ostatně název napovídá; typicky pokud omylem pošlete peníze bankovním převodem na účet někoho jiného). V případě, kdy prodávající dostojí své povinnosti předat zboží a kupující nesplní svoji povinnost zaplatit za něj kupní cenu, nejedná se o bezdůvodné obohacení, neboť je zde důvod dán (kupní smlouva).

V občanskoprávním řízení existují v základním členění pouze tři druhy žalob (statusové, na plnění a určovací). O celé řadě žalob tedy rozhodně hovořit nelze.

Vůbec si však nedovedu představit spor v rámci ochrany osobnosti, kdy by žalobce tvrdil újmu na osobnostních právech způsobenou neplněním kupní smlouvy a unesl by důkazní břemeno.

Že si to neumíš představit ty, to neznamená, že to možné není. Já si to dovedu představit.

Ale asi máš křišťálovou kouli, že víš, jak se situace bude vyvíjet.

Díky za radu, jenže já ty peníze zkrátka nemám – nevyzvedla jsem si je a vypršela lhůta vyzvednutí, protože slečna se ozvala až teď, po měsíci. Ty peníze má tedy pošta.

Zaplatit a požádat poštu o vydání. V právnickém jazyce se tomu říká „bezdůvodné obohacení“ (bez právního důvodu).