Avatar uživatele
georgia

Co má dělat syn,když mu bývalá nechce umožnit styk s dítětem?

Jakkoliv se snaží můj syn,platí řádně výživné,miluje své dítě,přesto ho už několik let neviděl.Její otec je soudce a můj syn nemá žádné dovolání nikde.To opravdu u nás funguje,že ruka ruku myje?

Uzamčená otázka

ohodnoťte nejlepší odpověď symbolem palce

Zajímavá 0 před 5193 dny Sledovat Nahlásit



Nejlepší odpověď
Avatar uživatele
standa

Nevím jestli se i na tento případ hodí vámi zmiňované rčení ´ruka ruku myje´, ale je nepochybné, že tatíček-soudce velmi dobře umí „poradit“ jakou argumentaci do případných návrhů soudům použít tak, aby byla výhodnější pro jeho dceru. S tím nic nenaděláte a pokud na to nahlédnete nestranně (což vím, že ve vašem případě je téměř nemožné), tak se nelze ani divit…

Vám (tedy vašemu synovi) nezbývá než podat soudu návrh na úpravu styku s nezletilým dítětem a do návrhu napsat řadu pozitivních argumentů (pokud možno prokazatelných) proč byste se měl se svým dítem stýkat…

Pak už je na to narozhodnutí soudu, které pokud bude ´nespravedlivé´ tak napadnout odvoláním … prostě bojovat !

0 Nominace Nahlásit

Další odpovědi
Avatar uživatele
kenyrts

Výkon rozhodnutí o úpravě styku s nezletilým dítětem

Pokud je rodiči, který nemá dítě v péči, ve styku bráněno, soud si obvykle nejprve druhého rodiče předvolá a poučí ho o jeho povinnosti [5]. Nedojde-li k vyřešení situace, přikročí soud ve smyslu § 272 odst. 2 o. s. ř. k písemné výzvě před výkonem rozhodnutí, ve kterém ho vyzve k důslednému respektování povinností, jež mu byly uloženy rozsudkem. Pokud zůstane tato výzva bezvýsledná, soud nařídí výkon rozhodnutí ukládáním pokut dle § 273 odst. 1 o. s. ř. až do výše 50.000,– Kč [6]. Soud může dále nařídit výkon rozhodnutí odnětím dítěte a jeho předání tomu, komu rozhodnutí přiznává právo na styk s nezletilým. Dlužno říci, že k tomuto závažnému kroku soudy přistupují naprosto výjimečně a situaci řeší spíše opakovaným ukládáním pokut. Při úvahách o tom, zda je tento postup správný, je si nutné uvědomit, že soud by měl vždy rozhodovat v zájmu dítěte. Odnětí je pro dítě vždy nadmíru stresujícím zážitkem, a rodiče, pokud dítě opravdu milují, jak obvykle před soudem opakovaně deklarují, by měli udělat vše proto, aby nebylo nutno k takto krajnímu řešení přistoupit. Na druhou stranu existují rodiče, kteří jsou si opatrného a někdy až liknavého přístupu soudů k výkonu rozhodnutí odnětím dítěte vědomi a dobu, po kterou brání rodiči ve styku s dítětem využívají k manipulaci dítěte proti druhému rodiči a rozvíjení antipatií vůči všemu, co s druhým rodičem souvisí. Většinou pak logicky mezi druhým rodičem a dítětem dojde k odcizení, které mnohdy již nejde odstranit. Rodiče, kteří styku brání, tak spoléhají na to, že soud za takové situace nepřikročí k odnětí dítěte za účelem výkonu rozhodnutí o styku a ani nerozhodne o svěření do výchovy druhému z rodičů, neboť by to bylo v rozporu se zájmem dítěte. Bezdůvodné nerespektování soudního rozhodnutí může být důvodem pro podání trestního oznámení a následného zahájení trestního stíhání pro trestný čin maření výkonu úředního rozhodnutí. Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo poté, co proti němu byla bezvýsledně použita opatření v občanském soudním řízení směřující k výkonu rozhodnutí soudu nebo soudem schválené dohody o výchově a výživě nezletilých dětí, maří výkon takového rozhodnutí nebo dohody. Pro tento trestný čin je trestním zákonem stanovena trestní sazba odnětí svobody až na jeden rok.

0 Nominace Nahlásit


Diskuze k otázce

U otázky nebylo diskutováno.

Nový příspěvek