Dianthus caryophyllus – hvozdík zahradní (karafiát)

Aspoň tohle heslo se mi zobrazí z více zdrojů, když zadám hledat heslo „hřebíček zahradnický“. Některé odrůdy voní a některé právě po hřebíčku. A růžičku malinko připomínají. Myslím, že je i odrůda přímo s názvem hřebíček. A za druhé, že by se v našich končinách pěstoval na zahrádkách hřebíček (koření) a to dokonce v takovém rozsahu, že by se o něm zpívalo, je hloupost. A čím by kromě vůně hřebíček toho básníka uchvátil? Takže jste mě nepřesvědčily. Navíc v písni se zpívá: kterak na „tě“ ne na „vás“. Jasně, jde tam hlavně o lásku a dá se to vyložit všelijak. Název hřebíček je a asi i býval málo známý. Takže je podle mě klidně možné, že ani dřív lidé písni moc nerozuměli.
No, díky za odpovědi, překvapily mě a trošičku jste mě nalomily. Ale jen do té míry, že svou verzi nepovažuji za 100% jistou.

Annas, bez internetu bych se taky nechytal. Ale podle více zdrojů to vypadá, že se tam zpívá o 1 kytce, jejíž některé variety voněly po hřebíčku. A květy snad mohou trochu připomínat růžičku, proto ta „růžička voňavá“. Možná by jste měla zvážit možnost, že váš byť starý zpěvník nedělal zahradnický odborník, a že taky nevěděl, o čem písnička je.
Ale děkuji za odpověď, jazyková část je přínosná, další kdoví. Třeba můžete mít taky pravdu a já se mýlím. Palec a název kytky dodám později, třeba se mezitím odpovědi ještě upřesní.

"Ó hřebíčku zahradnický, ó růžičko voňavá.
Ó hřebíčku zahradnický, ó růžičko voňavá.
Kterak na tě zapomenu,když to není věc možná,
kterak na tě zapomenu,když to není věc --

Ztoho plyne, že myslí na dívku,. ta mu připoíná kytky podle magie.

Nečerpala jsem ze zpěvníku, jen jsem se dívala na text. Porovnávala jsem vůni hřebíčku a vůni růže, nikde jsem nenašla, že hřebíček připomínal růži.

Jde o magii, jak jsem vysvětlila. Domnívám, že platí. Ale zahradní květiny, jimž se říká hřebíček, mají ostrou kořeněnou vůni, ale vůni růže nepřipomínají

Jde o Váš pohled, který je jiný. Pravda je někde v minulost. Je to, že chlapec myslí na dívku.

Jenže, co autor písně myslel, se nedovíme, my můžeme jen předpokládat, že to tak mohlo být.

Ta květina, jíž se u ná, tedy na Moravě, říkal hřebíček, byl hvozdík.

Ten voněl, ale kořeněná vlně se nerovná vůni růže.

Našla jsem, že uvedená píseň pochází z jižních Čech.

Není jasné, které kytce Jihočeši na rozdíl od Moravanl říkali řebíček.

https://dspace5­.zcu.cz/bitstre­am/11025/26937/1/Ba­kalarska%20pra­ce.pdf

Jak už jsem napsal, jeden z problémů vidím, proč by hřebíčku říkal „zahradnický“, tato dvě slova nejdou dohromady. U hvozdíku ano – hřebíček zahradnický. A i kdyby šly dohromady i s kořením – hřebíčkem, tak ne v našich krajích. Další důvody jsem už uvedl.
A myslel jsem to úplně nejjednodušeji jak se to podlé mého náhledu nabízí. Hvozdík voněl po hřebíčku a jeho kvítky byly tak krásné, že je přirovnává k růžičce. I se na růži vzdáleně podobají, myslím na drobnokvětou růži. Takže zpívá o voňavé hvozdíkové růžičce a současně tím myslí svou milou, jakoby byly jedno a totéž.
No nic, asi si každý necháme svůj pohled na věc…

Myslím si, že jde opravdu o dvě kytky. U toho hřebíčku jsem napsala kytka, ale pak jsem doplnila hvozdík. Ale vůbec nepřipomíná vůni růže. Pěstovala jsem je. Byly dva druhy, ale obě měly kořeněnou vůni, nikoliv sladkou jako růže.

Navíc věřím ve vysvětlení magie květin.

--
Našla jsem na YU něco pro děti. Hřebíček „opěvuje“ růžičku, jak krásně kvete, do písničky s tlačí ještě pivoňka a další kytka.

Když se podíváte, je jasné, že v písničce jde o dvě kytky.

https://www.y­outube.com/wat­ch?v=NdlC6sLfDVg

Tak to vidí i odborníci.

Tak jsem rád, že jste se k otázce ještě vrátila. Znám to video, dobře, spojili tam dvě písničky s růžičkou a hřebíčkem. Snad se tedy shodneme, že ta postava hřebíčku ve videu svým květem znázorňuje hvozdík.
To byla první část otázky.
V druhé části jsem se ptal, jestli se zpívá o 1 n. 2 kytkách. Možná to tak jako vy pochopil i autor toho videa, co odkazujete. A proto spojil dvě písničky dohromady. Může i nemusí mít pravdu.

Já jsem přece nepsal, že hvozdík voní po růži, ale psal jsem, že prý některé variety voněly po hřebíčku. Takže již asi potřetí opakuji, co mě vedlo k domněnce, že se tam zpívá o jedné kytce – tedy polopatě – <po hřebíčku vonícím hvozdíku vzhledem anebo když ne vzhledem, tak alespoň aspoň krásou svých kvítků kvítků připomínající růžičku. Čili „růžička voňavá“>

Až teď si teprve uvědomuji, že to možná zní jako podivná kombinace, a proto jste nemohla pochopit jak to myslím a pořád mě vyvracíte něco, co jsem nikdy nenapsal ani nemyslel. Když se řekne růžička voňavá, můžeme tak říct třeba dívce, jako v té písničce. Sice ta dívka svým vzhledem nevypadá jako růže, ani nevoní jako růže, přesto jí tak můžeme říct. Stejně tak můžeme růžička voňavá říct hvozdíku, třebaže nevypadá ani nevoní přesně jako růže. Prostě jde o to, že člověk si pod slovním spojením „růžička voňavá“ představuje absolutní vrchol krásy a v písničce tak mohl autor na tento vrchol vyzdvihnout jednak tu dívku a jednak ten hvozdík. Každý máme nějaké své favorizované kytky, já jich mám takových hodně. Třeba bílé lilie, z hvozdíků planý hvozdík skvrnitý alias slzičky panny Marie. Ale zahradní hvozdíky se mi taky líbí a ode dneška je budu zkušebně i očichávat 🙂
Chápu, že jestli máte ráda květinovou magii, tak by vás mohlo mrzet, kdybych měl pravdu a písnička byla pouze taková prostinká, bez magie.
Na druhou stranu v téhle druhé části otázky fakt nevím, – sice mi to přijde hezčí a přímější jak myslím já, asi to souvisí s mou povahou. Ale autor mohl smýšlet jinak a nedělá mi problém připustit vaši verzi jako rovnocennou. Hlavně že jsme se dopracovali k tomu hvozdíku. Koření hřebíček jsou sušená poupata hřebíčkovce vonného, pěstuje se v tropech – Indonésie, Madagaskar,… slovní spojení „hřebíček zahradnický“ může být jen hvozdík.

Naposled, nevěděla jsem, že hvozdík je hřebíček, i když jsem našla, že lidově je hřebíček karafiát, ale to je jiná skutečnost.
Přiznávám, že koření mně nesedělo, také jsem psala květina …- atd. Ale hřebíček květina tvar malých hřebíčků>

Ale i koření hřebíček pěkně kvete.

až pak jsem si vzpomněla, že jsme doma pěstovali hřebíčky – krásně voněly, hřebíčkovým kořením.

Nebudu vás přesvědčovat, ae já to vidím tam že dívku nazývá růží a hřebíčke

Nikde jsem nenašla, že by v písni nebyly dvě květiny. Už po třetí opakuji, že úlohu hrála i magie.

V každé staré písni je magie, i když se to magie nenazývá, to jsou dnešní slova.

N e že bych věřila v magii, ale pedkové v ní věřili. Vemte si rpranostiky atd.

Vy si představujete něco jiné, já jsem to napsala, jak to vidímn, ale ptala jsem se i dvou muzikantů, ti se divíli. Dívka je pro mladíka
růžičkou, je krásná voňavá, hřebíček má vůni omamnou. Neznám květomluvu>

,
Mladík nazývá dívku růžičkou a hřebíčkem, ptal jste se kolik květin tam je. Opakuji 2.

Já jsem spíš matematik, fyzik, chemik, botanik, atd. Poezie s tím asi nejde úplně dokupy… Takže jestli mi svítá, tak dívku nazývá hvozdíkem a nazývá ji také růžičkou. 2 kytky. Může být, a teoreticky by tam mohla být i nějaká ta „magie“. Ale mrzí mě, že ve vaší odpovědi (nemyslím diskuzi), není jednoznačně formulováno, že je řeč o hvozdíku (pokud s tím souhlasíte, tak to třeba upravte) a míchá se to s tím kořením.