Co je příčinou neobyčejné citlivosti FM rádiíí?

Souhlas s Edisonem; s tebou akorát musím nesouhlasit s tím posledním: ŽÁDNÁ špuntová sluchátka z fyzikálního principu (!) nemůžou mít v žádném případě ani tak kvalitní zvuk jako běžná mušlová sluchátka, nemluvě vůbec o vícepásmových reprosoustavách.

Ty antény jsme kdysi měli hlavně pro chytání zahraničních stanic – u nás tedy Rakouska. Bohužel, pásmo je nyní tak zaplněné lokálními vysílači, že už máme smůlu, takže nám MUSÍ stačit chytat na kus drátu nejbližší stanice.

A ten zvuk sluchátek – nezapomeň taky, že náš věk se bohužel zvyšuje. A se stoupajícím věkem uši ztrácejí schopnost vnímat vysoké tóny. O 20kHz se nám může zdát už více let, obávám se že 16kHz už taky asi neslyšíme

Ale ono to tak prostě je… Je to pokrok. Dnes se dá postavit superkvalitní přijímač na jedinym integráči s několika pasivními prvky kolem… To kdysi nebylo. Rovněž architektura polovodičových součástek, jak se zmenšuje získává na přesnosti, tím i na citlivosti a zesílení. A nakonec hustota vysílačů hraje podstatnou roli.

Upravil/a: Edison

Já jsem se zabýval dálkovým příjmem FM rádií, dnes je nejlepším pŕijímačem na FM (dávám odkaz).
Ono došlo k zeslabení zdvihu všech FM rádií u nás (přešlo se na 0 dBr).

Zdroj: https://www.dx­.cz/index.php?ob­sah=bazar&inze­rat_id=133#top

Ale ono jde o pokrok 😉 – alespoň z části, z té druhé jde o změnu technologie – takže také pokrok 😉

U velké 3 pásmové bedny jde o konkrétní stavbu, kde se řeší odrazy v rámci bedny a vazba na okolní prostředí. U špuntů měnič tlačí zvuk vlnovodem přímo do ucha, odrazy minimální – navíc vzhledem ke vzdálenosti se tam snad ani o nějakých parazitních jevech nedá moc mluvit. Zde nesouhlasím s cochee – osobně si myslím, že právě špunty co se týče věrnosti zvuku mohou být z principu lepší než mušle. Rozdíl ve vnímání ale může být… Jednak je problém mít dlouhodobě něco zaraženého v uchu, jednak je rozdíl, zda se zvuk šíří jen zvukovodem (špunty), zvukovodem a okolními tkáněmi (mušle), či zda prochází celou hlavou (reproduktory).

Dále FM rádio (a hlavně výstupní obvody) nebude rušeno 50/100Hz z napájení 😉 ani dalšími harmonickými. Integrací rádia v jednom malém IO je potlačeno i rušení v rámci VF části (jednotlivé součástky jsou rozměrově silně pod délkou vlny, délka vlny je pro FM kolem 3m) a IO lze výrobně doladit a produkovat s vysokou mírou přesnosti.

A dále: při současné úrovni techniky není problém audio vylepšit i s pomocí nějakého audio procesoru (netuším v jaké míře se u FM rádii provádí)

A co tedy chceš slyšet, když ne pokrok? Hele, benzínový motor Maybach HL120TRM >12 válců, objem 12 litrů, výkon 300k (1940, tank PzKpfw IV)

motor VR-38> 6 válců, objem 3,8 litru, výkon 570k (2018, Nissan-GTR)

Kdysi měla rádia několik elektronek, pak tranzistorů, pak hodně tranzistorů a dnes na čipu jsou TISÍCE tranzistorů, resp. všelijakých vysokofrekvenčních, mezifrekvenčních i nízkofrekvenčních zesilovačů, propustí, filtrů, Dolby a víbůh čeho, takže je to podobné, jako když jsi vybaven na práci hasákem a kladivem vs plně vybavená elektromechanická dílna. Žádný zázrak.

A sluchátka ti znějí lépe především kvůli technologiím, jako je třeba „Megabass“ apod. digitální optimalizace provedené na čipu. (víš, ony to vlastně NEJSOU suchátka, ale pidirepráky). Zkus je připojit k nějakému staršímu přístroji ze 70. let a pak srovnávej s repráky připojenými k témuž. ;) :D :D

Jak píše Arne1 – je to o tom, jak je vypracován výstupní signál – jeho optimalizace pro lidský sluch. (to kdysi nebylo možné, leda v rádiu velikosti baráku a příkonu vesnice) Pokud použiješ ekvivalentně kvalitní zesík k tvým reprákům, budeš se při stejném zdroji DIVIT, co všechno umí (no, leda by to byly čajna-igeliťáky od čongů, tam asi nepomůže nic)! ;) :D :D

A navíc – u sluchátek je také mnohem jednodušší udržet kvalitu, díky nízkému výkonu. Výkonné koncové zesilovače (pro reproduktory) jsou buď nekvalitní laciné, nebo kvalitní drahé. Moc lidí není ochotno investovat 100 i více tisíc za kvalitní výkonný zesík, tenhle problém u sluchátek pochopitelně NENÍ! :)