Co je nutné udělat pro to, aby média o člověku napsala krásný, pozitivní článek, šířící se napříč světovými deníky?

Kelte, podle mě je dobrý poznávat (poznání) takové věci, situace a prostředí, o kterých se veřejně hodně hovoří. Nejlepší ze všeho je být přímo u věci, tzv. v centru dění. No a o čem se hovoří vidíme a slyšíme převážně v TV, zejména herce a herečky. Já bych dal cokoli za to, jediný den sledovat, jak Emmička žije. No… spíše dva, tři dny. Pak bych „něco věděl“, víš? A možná by to už ani nebyla „ta Emmička“. Kdo ví? Ty? Já? Nikdy nepochopíme… No a tak je to se vším, co vidíš a slyšíš a co sis doma nešáhl. Tedy IMHO.

Mě zajímal ten týpek z reportáže o pěstování. Proč jsem na něj na netu MUSEL narazit. Ten týpek z tvýho příkladu (takový jeden) z Ostravska, tam to pochopím, ten střílel do lidí ve špitále, o tom se jinak běžně píše.

Elixirio, to je supr protimluv ve dvou větách. Tvůj příspěvek prakticky říká jediné: proč by na mne měla být upřena pozornost okolí, když si doma pěstuji feferonky? A je to pravda – proč by měla? Esisisišim, tak na totéž se ptám i já. Tedy neptám se přímo, ptám se na to více sofistikovaněm jeden by řekl až mazaně. Tak či onak si to v závěru z odpovědí vydedukuji a k tomu pak často nepotřebuji řešit způsoby chápání a jeho transformace ve slova. (;

Takže, co jedle tebe potřeba udělat pro to, aby svět. deníky psaly o takový bezvýznamnosti, jako je pěstování chilli, nepokérovaným, mračícím se týpkem, řekněme třeba na Prajzské? Strčit reportérce papriku pod nos? Nebo jinam?

…Mě by to FAKT ZAJÍMALO. Totiž pojal bych to celý přesně obráceně – právě k vytváření mediálního obrazu bych ZAČAL S PĚSTOVÁNÍM, třeba feferonek. Mazaný, ne? Abych se sebou dokázal normálně žít, nemusel bych do superstar a podobných, stačil by mně jeden web, však víš ne. (;

…Ale samozřejmě to řešit nemusíme, že jo.. (; ((;

…Tak jsem se zde vykecal sám se sebou, děkuji.