Co hlásili ve zprávách, když se Palach upálil, jak to popisovali rudoši v médiích?

Na zprávy v rozhlase si už nevzpomínám. Ale našla jsem, co psalo tehdejší tisk.

Rudé právo jako tiskový orgán vládní komunistické strany samozřejmě nebylo nadšeno činem mladého studenta Jana Palacha. Tragika Palachova příběhu doslova otřásla celým národem a bylo nezbytné
zaujmout jasné stanovisko.

Jan Palach se zapálil na Václavském náměstí 16. ledna 1969. Rudé právo přineslo velmi krátkou a stručnou zprávu o tomto činu již den poté. V té době Palach ještě žil. Zpráva byla umístěna na titulní straně dole, nebyla nijak zvýrazněna. Titulek „Pokus o upálení“ v sobě sice na jednu stranu shrnuje jádro sdělení, na druhou stranu se však snaží působit „uklidňujícím“ dojmem,
Jako by nešlo o žádnou závažnou událost. Celé tři dny se o „pokusu o upálení“ nic nepsalo.

Mediální prezentace sebevraždy Jana Palacha byla analyzována ve třech novinách – v Rudém právu, Práci a Pravdě. Tato periodika byla sledována v období od 17. ledna do 17. března 1969. Rudé právo jako oficiální tiskový orgán vládnoucí komunistické strany a také jako orgán
udávající meze toho, jaké informace jsou v žurnalistice „povoleny“, zveřejnil k činu Jana Palacha celkem 15 článků, z čehož jenom 4 byly umístěny na titulní stranu. Pohřeb byl prezentován jako
„vrchol“ této mediální kauzy. Neobjevila se žádná fotografie tragicky zesnulého mladíka a jeho jméno bylo převážně v titulcích prezentováno jako J. Palach, čímž Rudé právo tuto událost dehumanizovalo a snížilo tím její důležitost. Rudé právo se pouze okrajově věnovalo dalším případům sebevražd upálením. Cílem bylo zabránit vzniku mediální kauzy, prezentovat situaci jako bezkonfliktní, proto také chybělo zpravodajství o manifestacích a hladovce studentů. Nejméně článků
zveřejnil deník Práce (13 článků), avšak většinu z nich soustředil na titulní stranu (10 článků).
Celou kauzu uzavřel jako první již 27. ledna 1969. Věnoval se nejvíce ze všech deníků kontextu Palachova sebeupálení a zmínil i manifestace studentů. Nejvíce článků otiskl deník Pravda (29
článků), přičemž jenom 11 z nich bylo na titulní straně. Jednalo se o zprávy týkající se přímo sebevraždy Jana Palacha. Dalších 18 článků se zabývalo jinými případy sebeupálení či sebevraždy.
Jako jediný deník otiskl několik zpráv v souvislosti se sebevraždou Jana Zajíce, proto také mediální kauzu zakončil jako poslední. Žádný deník neuvedl zprávu o sebeupálení Evžena Plocka v Jihlavě.
Na stránkách všech sledovaných deníků bylo na Palachův čin pohlíženo spíše negativně v souladu s křesťanským pojetím sebevraždy. Jediný list Práce se pokusil zasadit sebevraždu Jana
Palacha do diskurzu sebevraždy jako hrdinského činu. Palachův čin tak mohl být čtenáři
interpretován jako obětní akt, respektive jako altruistická sebevražda. Je také důkazem tvrzení T.G. Masaryka, že na sebevraždu mají silný vliv politické poměry. Kdyby byla jiná politická situace, neměl by Jan Palach ani důvod svůj čin vykonat.

Žádný z deníků nerozvinul téma „sebevražda Jana Palacha“ v obsáhlou kauzu, neboť tehdejší situace neumožňovala zpracovávat jakékoli téma jako konfliktní, nejasné, plné rozporů. V případě
Jana Palacha neměla komunistická strana zájem na tom, aby událost byla příliš medializovaná.

http://is.muni­.cz/th/102883/fss_m_a2/d­iplomova_prace_Pa­lach.txt

Informace z tehdejšího tisku v oddíle 3.3 Život Jana Palacha

I já bych přispěl s troškou do mlýna .
V prvním odkazu je to,co psala annas a ve druhém je reakce na jeho úmrtí.
1 http://archiv­.ucl.cas.cz/in­dex.php?path=Ru­dePravo/1969/1/17­/2.png
2 http://archiv­.ucl.cas.cz/in­dex.php?path=Ru­dePravo/1969/1/20­/1.png
Doplňuji:
A ještě jeden článek : http://archiv­.ucl.cas.cz/in­dex.php?path=Ru­dePravo/1969/1/20­/2.png

Upravil/a: anonym

Ty ubožáku. Byla to forma protestu proti vstupu „spojeneckých vojsk Varšavské smlouvy“. A ty vojska sem vstoupily právě kvůli těm českým rudochům.
V té době se lhalo a kradlo asi tak 100 x míň než dnes.