Čím myslíte, že to je?

S těmi bolševiky je to jistě pravda.Ale tak trošku se obávám,že důvod by mohl být i ten,že lidem,obecně,se nechce moc dumat.Ta záplava těch (znám to správné jméno,ale nejde to),přišla z venku.Vypatlané sitcomy Made in USA,vylízané argentinské telenovely…Spousta veteše. Tam bolševici opravdu nebyli.To není náhoda,že nejprodávanějšími novinami je Blesk.
Nikdo se nechce každý den hrabat ve Freudovi,nebo dumat o smyslu života. Ta průmyslová výroba zábavy je ale strašidelná, a asi nevyhnutelná.Málo myslet,makat,na­kupovat,ať se prach točej. Celková filozofie,dnešní tzv.„konzumní společnosti“ – vede tudy cesta?
Já řešení neznám. Ale mám takový neodbytný pocit,že se pohybujeme víc a víc rychleji a přesně tam.

Bubco, moc hezky jste to napsal. Souhlasím s Vámi. Doma si mohu volit z 20 televizních stanic, ale stěží si vyberu jednu. A to se zpravidla dívám na reprízy starších filmů nebo na ČT 2, kde jsou většinou poučné pořady.
Mnohé je vidět i na internetu. Když jsem kdysi dostala DÚ, ani mě nenapadlo, abych někoho požádala o pomoc (jen zcela výjimečně). Teď to studenti pokládají za samozřejmé, zadají dotaz a někdo odpoví. Ale zřejmě to nevadí ani učitelům, přece poznají, zda ten či on žák mohl perektně domácí úkol vypracovat.
Nedávno jsem vyslechla debatu mladé dívky se ženou, která navštěvovala jedenáctiletou střední školu. Dívka se do ženy pustila, jakou může mít její vzdělání úroveň, když vlastně jako by končila v současném třetím ročníku. Nepochopila, že se chodilo do školy v sobotu, že vyučovacích hodin bylo víc než je dnes a že informací za asi 50 let přibylo. Jeden ze vztah mladé generace ke starší.
Ještě před několika lety byli naši studenti při různých průzkumech vědomostí na špici, ale dnes se v některých předmětech dotaly téměř na úroveň rozvojových zemí. Bude hůř.
Peníze, peníze, pochlubit se, že já mám víc, závidět atd. Třeba brát i hotovou nekvalitní televizní zábavu, u níž nemusím vůbec přemýšlet.