Chtěli byste býti volem, abyste konečně měli trochu toho pokakaného štěstíčka?

Odpoveď byla označena jako užitečná

V našich končinách sedávalo unavené Štěstí na vola v případě výhry (peníze),
touze po ní … ;)
Každý je svého štěstí strůjcem a do jisté míry tedy i „osudu“-

Každý je a bude šťastný, když/až mu dojde, jak na to.
Klacky si házíme sami pod nohy, sami stavíme hráze, zdi, překážky.
Sami se rozhodujeme, sami ovlivňujeme kvalitu svého života.
Co je to štěstí? Pro každého něco jiného (viz. annas).

Nejsem dobytek a pro trochu štěstíčka, byť pokakaného nepotřebuji být dobytčetem .).
Jsem šťastná, mám co potřebuji, co jsem si zvolila/vybrala, nač stačí mé síly a schopnosti- Jsem ráda, že jsem..

Stěstí padne jen sem tam na vola, takže to není pravidlo. Vše má ale rub a líc.

Někdy může mít štěstí ten, kdo nezíská to, co si přál.. Třeba dokonce větší, než kdyby na něho štěstí padlo.

Navíc se štěstí špatně definuje, to je, to cítíme, je to pocit. . Pro každého je to něco jiného.

Hledat štěstí někde venku je nemožné, najít je v sám v sobě určitě není snadné.

Snad to, že člověk je relativně zdravý a žije … pro někoho je štěstí jen úsměv na tváří. pro jiného peníze, láska, zaměstnání, dětí, mít kde bydlet atd.

Přejeme si hodně štěstí, ale už nám nikdo neřekne, kde najdeme to správné místo, na němž štěstí hledat … aby opravdu na nás „spadlo“, i když pro ně nic neuděláme.

Upravil/a: annas

Volem? Abych se nechal kastrovat? Jsi snad vůl?! Ani náhodou!

Ale ano je pravda, že pomalejší lidé v životě tolik netrpí a umí si života více užívat, někdy si říkám, že by to snad bylo i lepší. Ale na druhou stranu být hlupákem nechci. Jen by snad bylo lepší okolní problémy a realitu vnímat méně. Ale na to je dobrý starý dobrý alkohol.

Ten krásavec na „selfíčku“ si nesťažuje. Je šťastný, že si jazykom dokáže vyčistiť nos.
Nie je hlupák ako hlupák. Šťastný hlupák, kto nerozozná nešťastie od šťastia. Žije svoj život, taký, akým je. Nezhrýza sa závisťou pri pohľade na iných šťastlivcov. Ale ak si uvedomí, že mohol by žiť inak, lepšie, bohatším životom, prestáva byť hlupákom.

Ten má boží háro! Štěstí si sedne někdy i na krávu. Já jsem se štěstím spokojená. Doufám ale, že úplná kráva nejsem! 🙂

Už jsem zde psal, že „díky“ skleróze patřím mezi šťastné lidi, protože mám všechno na co si jen vzpomenu. A dnes bych vás chtěl upozornit, že v televizi, nevím proč, náhle běží samé premiéry.

Tak štěstí nemůžeš jednoznačně definovat. Pro každého je to něco jiného. A stejně tak nemůžeš někoho označit za vola, hlupáka a podobně, jen proto, že postupuje a uvažuje jinak než ty. Označit ho pochopitelně můžeš, a on bude určitým způsobem reagovat.

Řeknu to tímto kouskem poezie:

Christian Morgenstern: Kamenný vůl

Vůl z žuly hlavou mlčky kýv,
dávaje sílu na podiv.
Rohama o tě zavadit,
skrz naskrz budeš díru mít.
Bú!

Vůl z žuly zná jen vršky hor,
skřítkem je pro něj živý tvor.
Živí se hlavně- nový mrav-
řezankou mozků z lidských hlav.
Bú!

Vůl z žuly všecko přežije,
vždyť jeho maso nehnije.
Je kámen, my prach a dým!
Chceš ty být volem žulovým?
Nú?

(Bylo by správné uvést i toho, kdo to přeložil, ale to já nevím. Jsem to sprostě vygůglil a překopnul sem.)