Něco máte v odkazech, které jste vložil do otázky. .

Masarykova myšlenka vycházela z toho, že

"Masaryk přitom dlouhou dobu vůbec neuvažoval, že by Rakousko-Uhersko mělo zaniknout. „Ale veškeré kroky Rakouska-Uherska a situace v Čechách ho začaly přesvědčovat, že musí uvažovat i o jiném státním uspořádání pro Čechy,“ řekla Hájková. atd.

http://muzeum3000­.nm.cz/aktual­ne/masaryk-a-vznik-ceskoslovenska

"Když rakousko-uherský císař Karel I. vydal 16. října 1918 manifest proklamující federalizaci monarchie, bylo již na záchranu habsburského mocnářství pozdě. Ještě v lednu 1918 americký prezident Wilson přednesl Kongresu čtrnáct bodů, v nichž byly obsaženy zásady k ukončení první světové války a ve kterých se hovořilo také o autonomii (ale ne o samostatnosti) pro národy habsburské monarchie.
Rozpad Rakouska-Uherska však započal a nezastavil ho ani ústupek v podobě nabízené federalizace v říjnu 1918. Čeští a slovenští politici v té době již vyjednali u vítězných mocností Francie, Velké Británie a USA uznání Československé národní rady jako budoucí vlády samostatného státu.

Prozatímní exilová vláda v čele s Masarykem a dalšími byla ustavena 26. září 1918 a 18. října v Paříži publikovala tzv. Washingtonskou deklaraci, která v podstatě znamenala vyhlášení samostatnosti. V textu adresovaném USA odmítla autonomii českého a slovenského národa ve federalizovaném Rakousko-Uhersku.
Když 27. října 1918 vídeňská vláda vyjádřila ochotu jednat o mírových podmínkách prezidenta Wilsona, Pražané to pochopili jako kapitulaci monarchie. Vypukly živelné demonstrace, které 28. října 1918 vyvrcholily vyhlášením samostatnosti a v zemi převzal moc Národní výbor, reprezentovaný pěticí „mužů 28. října“ – Čechy Aloisem Rašínem, Františkem Soukupem, Jiřím Stříbrným, Antonínem Švehlou a Slovákem Vavrem Šrobárem.

Dva týdny před koncem války tak vznikla tzv. „první republika“, což je dodnes označení pro Československo v období od roku 1918 až do vzniku mnichovské dohody v roce 1938."

atd.
http://www.ces­katelevize.cz/ct24/do­maci/1436443-prvni-republiku-vyhlasila-petice-muzu-28-rijna

Upravil/a: annas

Jo říká se to, snad až do roku 1916 ani jinou možnost neviděl než zanechání monarchie. Až potom byl ovlivněn hl. fr. republikánským smýšlením (možná i díky jeho fr. ženě). Navíc už v té době řádil v Osmanské říši Mustafa Kemal se svým rep. smyslenim atd. tak se taky nechal ovlivnit a pridal se k vetsine, jak se tak říká…

Řeknu svůj názor. V té době by pokračování v monarchii znamenalo nutnost eliminovat nároky Habsburků na český trůn. To by bylo těžké udělat, protože vždy by zde byla část obyvatelstva, zejména německy mluvícího, která by tyto nároky uznávala. Přitom bez úplného odstřižení Habsburků, bychom skutečnou nezávislost neměli nebo byla neustále ohrožována. Pak tady byla potřeba nové ústavy. V případě monarchie by se jednalo beztak o monarchii konstituční s králem, coby spíše symbolickou postavou. Taková ústava je docela komplikovaná, protože má v podstatě to, co republikánská, ale je tam jedna postava, která není demokraticky volená a vlastně tam „nepatří“. A nakonec taky problém, kde vzít krále, když to nemůže být Habsburk? Kdyby byl v Rusku car, byla by možná vůle hledat ho tam. Jenže ruská monarchie byla doslova mrtvá.
A nakonec stejně monarchie končily i v dalších zemích. Rakousko, Německo, Maďarsko, obnovené Polsko, všechno byly republiky. Byli bychom monarchickým ostrůvkem uprostřed republik. Myslím, že myšlenka na české království tam někde na začátku možná byla, ale brzo asi byla opuštěna. A aristokratické tradice byly ostatně zavrženy hned po vzniku republiky, kdy se zakázalo používání šlechtických titulů.

Myslím, že je to nesmysl.

Myslím, že se nedá říct, že by chtěl
monarchii, spíše o ní jen uvažoval.

Monarchie ale narážela na to,
že nexistoval nikdo vhodný na trůn.