Cestuje se dějinami, letem světem, za hranice všedních dnů či za hranice snů. Proč ne však za hranice svátečních dnů?

Odpoveď byla označena jako užitečná

Pokud bych si mohl vybrat, tak cestuji za hranice svých snů. Nemůže být nic lepšího, než vidět více co se zrodilo v našich snech a v naší fantazii. Pokud by ta možnost byla tak snad ještě cesta dějinami, těmi dávnými. Doposud totiž nevíme, jak to kdysi vše fungovalo či nefungovalo.
A proč se necestuje za hranici svátečních dnů? Vysvětlení je zcela prosté. Sváteční den, by měl být vždy to nejlepší v daném okamžiku. Pokud bychom překročili tuto hranici, nemohlo by nás potkat nic lepšího ale pouze horší stav. Nikdo nechce vracet se do všedního, nebo horšího. Všichni raději volíme to lepší.

Protože za hranicemi svátečních dnů jsou zase jen dny všední.

Co by asi mohlo být za hranicí snů?
A za hranicí svátečních dnů?

Nevím.
A možná je to i dobře → myslím,
že určitý nádech tajemna má „něco do sebe“,
že není nutné poznat všechno.

Další možný pohled:
Za svátečními dny mohou být už zase jen ty všední.
A sny žádné hranice nemají…

Nerad lítám, takže primárně cestuju po Evropě a autem…
A jo – je to paráda, oproti minulému režimu*) – u cesty vidím ceduli Vítá vás …, případně Loučí se … .
Jen tak, jednoduše, žádné formality, žádný celník ani pohraničník…
😉
Někam si zajet může být otázkou okamžitého rozmaru, nemusím dlouhodobě plánovat, organizovat, žebrat na úřadech…
😉
___
*) pamatuju doby, kdy i cesta do zahraničí zahrnovala nejméně celní a devizové prohlášení (o devizovém příslibu ani nehovoře)…

Pozorovat, jak se vyvíjí slunce, země a vůbec vesmír by bylo to nej.nej.nejlepší cestování jaké si můžu představit. Ale i výlet do lesů k čistému pramenu vody je nevšední zážitek.

Za hranice svátečních dnů nemůžu cestovat – pro mě je každý den svátkem.

… na to, abych zjistil, že mám silný pas, nepotřebuju OSN, stačí mi metr — osobně cestuju za poznáním a odpočinkem ve světě bez hranic, ale těchto dnů je pomálu, proto jsou pro mne sváteční …

Upravil/a: Mc Merkurion