Bylo v první polovině 70. let v ČSSR nebezpečné hlásit se ke Stalinovi a vyjadřovat mu obdiv?

Nejsem pamětník, ale předpokládám, že vyjadřovat obdiv ke všemu sovětskému nebylo nebezpečné.

V této době, po pádu kultu osobnosti, se již takový obdiv k vůdcům nevyžadoval, obzvlášť k vůdcům zatracovaným.

Nebylo to nebezpečné, bylo to plně v souladu s heslem „Sovětský svaz, náš vzor“, které bylo běžně k vidění.

Ono se spíše racionálně kritizovalo než obdivovalo. Ono totiž obdivovat kromě vyjímek nebylo co.

Nevím o nikom, že by se hlásil ke Stalinovi a vyhadřoval mu obdiv.

Nevím ani o nikom, kdo by se hlásil ke kterémukoliv politikovi a vyjadřoval mu obdiv.

Já jsem obdivovala Kennedyho a Chruščova (za Karibik).
Prvním politikem, který si podle mne zasloužil obdiv a/nebo úctu, byl Michail Gorbačov.