Byli jste vychováni ve smyslu neplýtvat potravinami?

Ano byl a děti a i vnoučata k tomu vedu.

určitě jsem tak vychován byl.
Dnes nechápu, jak někdo může říct na jakékoliv jidlo fuj!

moje děti také jí všechno, i když něco mají raději, něco méně.

Jistě, jako každý, mám jedno-dvě jídla, které prostě nesním. A to samé i děti.
Doplňuji:
chuds:

no vidíte, a moje specialita je právě szegedínsky guláš, speciálně na něho chodí i návštěvy (dělám ho podle maďarského receptu od babičky) – pozor, ne českej segedín z mouky a tlustého, ale se smetanou a s masem (o zelí ani nemluvím).

Upravil/a: arygnoc

Ano i ne. Potraviny se samozrejme snazime vyuzivat na maximum, kupujeme pouze to, co snime. Ale nevarime dle prikladu jiste osoby z nasi rodiny, ktera misto toho, aby pridala spravne prisady, to redi vodou, aby toho bylo vice. (Penize ma, ale proste je tak naucena.) Proste vseho s mirou. U nas je vyhoda: i kdyz se uvari obed a je toho vice nez se nahodou sni (coz se moc casto nedeje :)), proste to doji pejsek, takze zadne vylozene plytvani nedelame.

Osobne snim temer vsechno, az na segedynsky gulas a spenat. Ty dve nikdy do pusy nevezmu, dokonce ani na navsteve. Ostatni jidla bud nejak toleruju, nebo je mam rad, nebo je miluju :)

Určitě,ano.Něk­dy,nám to,dětem,připa­dalo,až přehnané.Asi,to bude divné,ale kdysi,jsme si s kamarádem,vy­mysleli,takovou „hloupou“ hru.Vždy,v sobotu ráno,jsme se sešli,každý měl na papírku napsaný počet rohlíků,a chlebů.Potom,jsme zkontrolovali obsah 50,vytypovaných popelnic,a pohledem,zjistili počet rohlíků a chleba.Nakonec,jsme,vše sečetli,a kdo byl nejblíž,vyhrál­.Ten,který prohrál,platil,zmrzli­nu,eskymo,kok­teil,lístek do kina,plovárnu,ap­.Bylo,nám 14 let.V popel­nicích,toho bylo hodně.Loni,na oslavě narozenin,lehce ovíněni,jsme se rozhodli,že to zopakujeme.Druhý den,jsme prošli podobnou trasu,jako kdysi,sice,místo popelnic,jsou dnes kontejnery,ale výsledek,byl žalostný.Chudá­ci,bezdomovci­.A,tak chci věřit,že lidi,přestáva­jí,potravou plýtvat,a,že za to nemůže,jenom,jejich ekonomická situace.
Doplňuji:
Lisbeth.
Chleba,se dá nakrájet,na kostičky,usušit,a později použít,třeba,o­pražit,jako vložku do hrachovky,nebo,kou­sky bez kůry,na zahuštění guláše,těch možností,je dost.Chleba po zakoupení,ihned rozkrájím,a po 6 krajíčcích zamrazím.Bere se podle potřeby.A,po rozmražení,je stejně chutný,a měkký,jako koupený.Není třeba,ho vyhazovat.Pořád platí,že,„s chl­ebem,se musí šetřit,protože,se na něj,těžko vydělává“.

Upravil/a: tom004

Plýtvá snad každý,koho znám.Za dob minulých byl čerstvý chleba jen v pondělí a pátek,jinak se prodával předpek.Dnes když je možnost si koupit každý den čerstvý,tak se ten včerejší vyhodí.Jíst topinky nebo chleba ve vajíčku obden?Brambory?Naše mamča je zpracovala i když měly klíčky.Na placky,knedlík­.Dostatek všeho vlastně lidi nutí k plýtvání.Jsem ráda,že jsem se dožila doby,že si i já můžu občas zaplýtvat.

Nás ještě učili důsledně dojídat a nenechávat žádné zbytky, maso bývalo 2× v týdnu a koncem měsíce bývaly pravidelně brambory na loupačku, smažené kosmatice nebo k večeři uzenáč za 3 kačky s chlebem a čaj.
Děti jsme k tomu také vedly, ale s menším úspěchem, poněvadž prostě nikdy nemusely poznat chudobu.

Ano, ale stále se mi stejně stává zvlášť u chleba, že ho mám buď málo nebo moc. Pokud ho mám moc, nestačíme ho sníst a nedá se už jíst, vyhodím ho. Takže plýtvám chlebem a nevím jak se toho zbavit. Známé s králíky nemáme ☹

Doplňuji:
TOM 004. Jenže mně ho zbývá tolik, že bych neustále musela vařit polévky do kterých se to hodí a guláš. Mrazák mám klasický v normální lednici a nacpat tam ještě chleba :-O, to se tedy nevejde. A navíc jsme v domácnosti již jen dva lidé… Půlka chleba je někdy moc a čtvrtka vždy málo…
Navíc chleba nejíme denně, jíme i jiná jídla ke kterým se chleba ani nehodí. Kdyby chleba prodávali kvalitnější, to je něco jiného. To by i týden vydržel chutný.

Upravil/a: Lisbeth

Ano, vážili sme si chlieb. Potraviny sa nevyhadzovali.
Aj školské súťaže pri zbieraní papiera a kovového odpadu tiež viedli k šetreniu…
V súčasnosti nie nadarmo sú ČR aj SR zaradené medzi plytvajúce krajiny. Vidno to aj pri separovanom zbere.

Ano.
Snažím se dát všem takovou porci, aby ji snědli. Když nestačí, mohou si přidat – líp než nedojíst.
Staré pečivo u nás jde sousedce pro slepičky, od ní dostáváme vajíčka.
A když náhodou zbyde v lednici starý párek, zbytek jídla nebo něco jiného, postará se o to pes a kočka.
Opravdu málokdy něco vyhodím – a i tak vždy manžel hubuje, ten plýtvání jídlem nesnáší.