Byl by dobrý skutek, kdybych šel darovat krevní plazmu?

Žádný dobrý skutek by to od tebe nebyl.
Hloupá, nezodpovědnost.
Už předem plánuješ, že nesdělíš nic o svém zdravotním stavu. Zapřeš užívání léků ⇒ to je přece, hotová zrůdnost…
Ne nadarmo, jsi psychiatrický pacient… užívej léky.

Jestli chceš darovat krevní plazmu , je to ušlechtilé, ale pokud zamlčíš svůj zdravotní stav a někomu kvůli tomu nastanou komplikace, tak je to trestný čin. Takže kdyby někdo umřel, a dostal tvou kostní dřeň, jsi de facto vrah. Pokud chceš udělat dobrý skutek , tak jdi do kostela a odevzdej tam peníze z vozíků. Nebo je poßli na nějakou nadaci.

Ne, nebyl. Jedná se o sebepoškozování, obecně sobecký přístup k vlastnímu já. Rovněž platí na př. pro tetování. A už jen darování samotné krve je čistě hrubě sobeckým počinem vůči životu, který ti by (snad) dočasně darován, pronajat či propůjčen.

Ne, nebyl by to dobrý skutek. Za situace, že víš, že Tvá krev není vhodná, je Tvé tvrzení „oni rozhodli, oni mají odpovědnost“ jen hodně slabý alibismus.
Zkrátka pro dárcovství nemáš předpoklady, stejně jako já nemám předpoklady pro gymnastické klání na Olympiádě.

V tvem pripade je pachani dobrych skutku spis zlocinem! Hlavne jsi si toho velice dobre vedom a jenom provokujes! O to je to horsi.
Za chvili zase prijdes s omluvou a s tim, jak to mas odcinit.
Prosim te, nepachej dobre skutky! Nikdo o ne nestoji!!

Že jsi dement máš jistě v papírech, tak to naštěstí nejde. Ale možná by to urychlilo tvůj odchod za katr do pakárny, abys nikomu neublížil. Protože tobě je evidentně jedno co uděláš a komu.

Na to se tady ale ptáš taky po 155×, Jelimane! 🙄

Na světě je přes 8,230,000,000 lidí a furt jich přibývá. Ausgerechnet na tebe nikdo není zvědavý! Nikdo! Ani tvá Familie! Nikdo! Ani fotr, ani mamá! Nikdo!

Chceš spáchat dobrý skutek? Fajn:

Pridaj sa k mlčiacim bratom od Dunajca. Furt drž hubu: v létě, večer, v sobotu, v autobuse, v zimě, doprava, nahoře, na podzim, ráno, v práci, doleva, v nemocnici, nahoru, na jaře, prostě: vždy a všude.

Choď k psychiatrovi, poslouchej psychiatra, žer prášky, co žrát máš, a jak žrát máš, protože ti hlava šmatlá měrou nevídanou, a bez těch prášků skončíš špatně. To skončíš tak jako tak, ale bez těch prášků ještě mnohem, ale mnohem!, hůř.

Najdi si psychologa, protože jsem ti to psal už dávno, a protože ti to, taky už úplně dávno, doporučoval psychiatr. Řiď se jeho pokyny, poslouchej na slovo a on ti nějak pomůže.

Najdi si sexuologa, vysvětli mu ty svý píčoviny, chytristiky, koniny, hovadiny, pakoniny ohledně vitae sexualis, jakože jak často, kdy a jak si leštíš konsoli a jak jinak držíš ten „celibát“, on přijde na to, co potřebuješ, jestli ptáka, nebo frndu, nebo – třeba – čínský doprava, já to nevím, nejsem lékař, sexuolog už vůbec ne, jenom tuším. Zase: vrzneš si – tak nebo tak – uleví se ti, přestaneš kušnit a otravovat svý okolí a hned s tebou bude lepší řeč.

Choď do tý chráněný dílny, jak máš. Dři, jak šeříkový negr na plantáži. A furt drž hubu, neprojevuj se – už tak je tě dost! A uvidíš, že to svoje přinese.

Vyser se na Kauflandy, nádraží, jídelny a podobný píčoviny, z chráněný dílny dupej rovnou cestou domů a furt drž hubu. Doma pomož mamá, staré, okna umejt, dřevo nanosit, popel vynosit, atp. – nevím přesně, co je u vás doma potřeba, mamá to bude vědět, ty budeš držet hubu a poslechneš.

Počítač je mák, a na to se vyser.

Tam si kup nějakou Nokii 3210, nebo tak něco a placatý krám je mák, a na to se vyser.

A uvidíš, jak dobře se povede tobě i okolí! A víš, co dobrých skutků spácháš každý den??? 😎😈

Upravil/a: Filip84