Aj vy občas dostanete nápad na kvalitnú hlášku a neviete sa dočkať kedy ju použijete?

Mám strašnou smůlu, kdykoliv mě napadne něco, co by se mělo tesat, zjistím, že to přede mnou řekl už někdo jiný.

Jo, většinou si tu ultramegakrutou hlášku někam zapíšu, ten papír někde založím, najdu to třeba za půl roku a chce se mi z toho slovního průjmu zvracet. To jsem potom velice vděčná za svou sklerózu, že mi tu „hlášku“ neumožnila vůbec kdy použít.

Jistě, zejména tehdy, když už není vtipná ani aktuální.
Onehdy se nám stalo na oslavě, když kuřáci chodili na tu svou chvilku, že se kolem ochomejtal nějakej klučík, lehce retardovaný a měl hloupé kecy a provokoval, že se toho někdo chytil a zeptal se: Kolik ti je? Kluk povídá: 18 a odpověď na to: Nás taky.