Historie úprav
Zeptal/a se – 18.únor 16:21
Kolik by asi stálo nechat si firmou vygruntovat komplet RD?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Někdy mám pocit, že je to něco, co bych fakt HODNĚ CHTĚLA…
Také jste měli někdy pocit, že než se stačíte prouklízet na jeden
konec, ten první už zas volá? Ono to není – skončím a mohu začít
znova, ono už to fakt je „než skončím, mohu začít znova“.
Ráno jsem uklidila ložnici, pak jsem šla péct pro masopustní průvod.
Napekla jsem, mezitím naše batole stačila rozkramařit celé přízemí +
svůj podkrovní pokojíček. Manžel se vypravil za masku (strojil se
v ložnici), odešel, já jdu nahoru pro oblečení, že půjdu s malou
chvilku ven za maskami – no a ten výbuch, který byl v ložnici… Co mám
říkat, seděla jsem tam a plakala.
Zeptal/a se – 18.únor 18:24
Kolik by asi stálo nechat si firmou vygruntovat komplet RD?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Někdy mám pocit, že je to něco, co bych fakt HODNĚ CHTĚLA…
Také jste měli někdy pocit, že než se stačíte prouklízet na jeden
konec, ten první už zas volá? Ono to není – skončím a mohu začít
znova, ono už to fakt je „než skončím, mohu začít znova“.
Ráno jsem uklidila ložnici, pak jsem šla péct pro masopustní průvod.
Napekla jsem, mezitím naše batole stačila rozkramařit celé přízemí +
svůj podkrovní pokojíček. Manžel se vypravil za masku (strojil se
v ložnici), odešel, já jdu nahoru pro oblečení, že půjdu s malou
chvilku ven za maskami – no a ten výbuch, který byl v ložnici… Co mám
říkat, seděla jsem tam a plakala.
Doplňuji:
Děkuji Vám všem, hlavně asi za ta milá slova. Mám to teď tak, že dvě
děti – z toho dvouleté velice živé a činorodé, do toho rozjíždím
podnikání, což taky stojí plno času i nervů. Nikdy jsem nebyla taková,
že bych musela mít vycíděné kliky a myla okna 6× ročně, ale teď buď
uklízím vlastně pořád, když se zrovna nestarám o děti, ale stejně to
nestíhám, nebo se věnuji ve volném času práci (a stejně jsem pořád ve
skluzu) a to se neuklizené věci nahromadí… Ve spojení s drobnými
stavebními úpravami, nemocí maličké, zlomenou rukou starší dcery (jindy
pomocnice) a taky mým, napůl přecházeným, nachlazením – mám pocit, že
je to doma jak po návštěvě zlodějů. Bohužel, nevybílili, jen udělali
všude, ale úplně všude, bordel. Manžel si jede své časově náročné
povolání, když už je doma, tak vymaluje, obloží zeď či něco kutí
v garáži – ale vytřít, to ne. A já jsem v situaci, že platit si
výpomoc – na to ještě dost nevydělávám, ale časově bych užila dvě
paní na směny. A samozřejmě mi to už leze na mozek, jdu do plačtivých
nálad, tedy spíš nenálad, mám chuť mrskat s hrncema, u toho mi tečou
slzy a chce se mi nejvíc ze všeho odjet pryč na pár dnů. Jenže to nic
neřeší. A momentálně to ani nejde.
No, manžel přišel z masopustu, svlíknul hromadu špinavých hadrů –
než přišel, pověsila jsem druhou pračku a v koši nebylo nic, teď
přetéká. A už tu zas není, s pohledem „aby ses nezbláznila“ se
odebral zakončit masopust v místní hospůdce.
Maličká s horečkou spí, i ta chvilka venku jí moc dobře neudělala, ale
chtěla jsem jí slíbené masky ukázat… Větší mi, zlatíčko, i se
sádrou pomáhá, sbírá rozházené hračky. Ještě že ta moje zlatíčka
mám.
I Vás tady.
Hezký večer.
