Historie úprav
Zeptal/a se – 29.červenec 8:22
Jak reaguje druhé dítě na narození třetího?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Mám dvě děti narozené 15 měsíců po sobě a o žárlivosti jsem toho přečetla už dost, u nás se ale naštěstí neodehrává nic drastického – jen občas se mladší urazí když si dovolím pomazlit se se starším a starší toho mladšího zase rád napodobuje, ale jinak v pohodě. Teď ale čekáme ještě třetí dítě, a v době jeho narození budou mladšímu 2 roky a 1 měsíc a nikde jsem nenašla nic o tom, jak reaguje druhé dítě na to třetí. Že první dítě na sourozence žárlí, to chápu, ale druhé dítě, které už by mělo být přece zvyklé že není samo, by to mělo brát víc „v pohodě“, nebo ne? Jakou reakci asi tak můžu očekávat? Je přece normální, že mladší dítě bývá víc obletováno než to starší a spousta věcí mu projde, zatímco od toho staršího se očekává víc zodpovědnosti, takže to mladší je zvyklé, že ono je to nejmladší a nejopečovávanější, a příchod dalšího sourozence a smíření se s tím že i ono teď musí přijmout roli toho staršího, pro něj musí být těžké, ne? Nemáte s tím někdo zkušenosti?
Zeptal/a se – 29.červenec 8:55
Jak reaguje druhé dítě na narození třetího?
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Mám dvě děti narozené 15 měsíců po sobě a o žárlivosti jsem toho
přečetla už dost, u nás se ale naštěstí neodehrává nic
drastického – jen občas se mladší urazí když si dovolím pomazlit se se
starším a starší toho mladšího zase rád napodobuje, ale jinak v pohodě.
Teď ale čekáme ještě třetí dítě, a v době jeho narození budou
mladšímu 2 roky a 1 měsíc a nikde jsem nenašla nic o tom, jak reaguje
druhé dítě na to třetí. Že první dítě na sourozence žárlí, to
chápu, ale druhé dítě, které už by mělo být přece zvyklé že není
samo, by to mělo brát víc „v pohodě“, nebo ne? Jakou reakci asi tak
můžu očekávat? Je přece normální, že mladší dítě bývá víc
obletováno než to starší a spousta věcí mu projde, zatímco od toho
staršího se očekává víc zodpovědnosti, takže to mladší je zvyklé, že
ono je to nejmladší a nejopečovávanější, a příchod dalšího sourozence
a smíření se s tím že i ono teď musí přijmout roli toho staršího,
pro něj musí být těžké, ne? Nemáte s tím někdo zkušenosti?
Doplňuji:
Děkuji vám, samozřejmě že se snažím a budu snažit věnovat všem
stejně, ovšem každé dítě je jiné, a třeba teď momentálně je to
u nás tak, že ten mladší si naši pozornost a objetí vyloženě vyřve,
zatímco ten starší o to nestojí – je hrozný samotář a tak se musím
hodně kontrolovat abych se nevěnovala jen tomu mladšímu – ten si o to
umí říct. Někdy mám pocit že se staršímu vnucuju. Ale chci být
spravedlivá a chci tu být pro všechny svoje děti a žádné nechci
upřednostňovat, ale samozřejmě nemůžou očekávat že s narozením
třetího bude vše při starém, a budou se muset smířit s tím že
o část naší pozornosti přijdou… Tak snad to přijmou bez větších
potíží, o dalším bráškovi s nimi mluvím a starší se hrozně těší
jak se o něho bude starat :D