Zeptal/a se – 10.červenec 11:53
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Zeptal/a se – 10.červenec 16:41
Rodina a vztahy – Děti a rodičovství
Doplňuji:
Osobně si také myslím, že samoživitelky nemají všude otevřené dveře a
nic jim nepadá do klína.
Z mojí zkušenosti: Dcerka začala chodit do školky, ale vzali mi ji jen na
dopoledne. Nastoupila jsem tedy do práce na 5 hodin, abych to zvládala
časově. Bydlely jsme samy, žádné babičky v dosahu. Výplata podle toho
vypadala, navíc jsme každou chvíli marodily, nejvíc se zánětem stř. ucha.
Když už byla dobrá malá, dostala jsem rýmu a zánět dutin já… No a
stát mi jako samoživitelce přispěl na dítě částkou 247,– Kč.
Měsíčně, samozřejmě. (Není to tak dlouho, jedná se zhruba o rok
2005–06.) Na víc jsem nárok neměla. Možná taky neumím tak křičet jako
někteří ☹
Když jsem pak poznala svého nynějšího manžela, částku mi zrovna
zvýšili o 2,– Kč! Ale obeslali mě kvůli této úpravě doporučeným
dopisem…
Když jsem se po 3 měsících k němu stěhovala, byly zrovna Vánoce.
V lednu jsem chtěla zajít na úřad a oznámit nové okolnosti. Předběhli
mne – upravili zákony pro výpočty přídavků na děti a dopisem mi
oznámili, že na přídavek na dítě již nemám nárok!
(Těsně jsem překročila jejich minimální hranice…)
To byl panečku Kocourkov.
Mělo to jedinou výhodu: OČR jsem mohla na dceru čerpat 16 kalendářních
dnů. Jako vdaná mohu jen 9. Že by děti z kompletních rodin méně
marodily? Nebo se rychleji uzdravují? Toho jsem si fakt nevšimla…
Andělé – držím palce, vím, jak je to těžké, a to jsem tenkrát měla jen jedno dítě!