Historie úprav

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 15.leden 12:04

Jak se vyrovnáváte se stresem, nebo s nenávistí vůči druhejm?

Vzdělání a práce – Práce a kariéra

Já například dělal s jedným pecákem a byla sranda, práce fungovala na výbornou, mělo to řád, systém, podobné názory i koníčky. Po asi 5ti měsících za mnou přišel mistr s tim, že se můžu rozmyslet, jestli pudu na noční. Jakmile jsem odmítal, pač mi přišlo nefér vůči pecákovi to udělat, pač mě zaučuje takovou dobu, hned na mě mistr vyvíjel tlak a sliboval mnoho peněz. Tak jsem řekl dobře, na zkoušku. Ale pak za mnou přišel a řekl, že dokud nenajdou náhradu, tak tam prostě budu. První věc, která mi vadí je, že ačkoliv já, nebo pecák, je poctivej – chodí do práce, nedělá konflikty, tak on to právě nejvíc schytává. Zametaj s nim. Co se týče mě, cítím, že se to ubírá stejným směrem.
Jakou mám mít motivaci dělat tu práci s potěšenim? Ani ty solidní peníze mi za to nestojí, práce mě vůbec nenaplňuje, vadí mi, navíc mám doslova pokurvenej spánek a bejvám neustále pod stresem, jelikož chtěj abych se všecko naučil okamžitě a spěchaj na mě. Kdyby mi to šéf aspoň řekl narovinu, nemám rád když si pak vymýšlí jen pro jeho prospěch.
Zažil si taky někdo něco podobného? Nebylo by asi nejlepší si najít jinej job, když tady jsem nespokojen? Je mi jasný, že nejsem jediný, kdo má takové trable. Ale to mi na klidu skutečně nepřidá.

Avatar uživatele

Zeptal/a se – 15.leden 14:13

Jak se vyrovnáváte se stresem nebo s nenávistí vůči druhejm?

Vzdělání a práce – Práce a kariéra

Já například dělal s jedným pecákem a byla sranda, práce fungovala na výbornou, mělo to řád, systém, podobné názory i koníčky. Po asi 5 měsících za mnou přišel mistr s tim, že se můžu rozmyslet, jestli pudu na noční. Jakmile jsem odmítal, pač mi přišlo nefér vůči pecákovi to udělat, pač mě zaučuje takovou dobu, hned na mě mistr vyvíjel tlak a sliboval mnoho peněz. Tak jsem řekl dobře, na zkoušku. Ale pak za mnou přišel a řekl, že dokud nenajdou náhradu, tak tam prostě budu. První věc, která mi vadí je, že ačkoliv já i pecák jsme poctiví – chodíme do práce, neděláme konflikty, tak on to právě nejvíc schytává. Zametaj s nim. Co se týče mě, cítím, že se to ubírá stejným směrem.
Jakou mám mít motivaci dělat tu práci s potěšenim? Ani ty solidní peníze mi za to nestojí, práce mě vůbec nenaplňuje, vadí mi, navíc mám doslova pokurvenej spánek a bejvám neustále pod stresem, jelikož chtěj abych se všecko naučil okamžitě a spěchaj na mě. Kdyby mi to šéf aspoň řekl na rovinu, nemám rád, když si pak vymýšlí jen pro jeho prospěch.
Zažil si taky někdo něco podobného? Nebylo by asi nejlepší si najít jinej job, když tady jsem nespokojen? Je mi jasný, že nejsem jediný, kdo má takové trable. Ale to mi na klidu skutečně nepřidá.