Historie úprav
Zeptal/a se – 19.říjen 12:28
Co se semnou děje, přepíná mi?
Věda – Sociální vědy
Odjakživa jsem byl spíše citlivého charakteru, schopný empatie vůči jiným lidem, ačkoli jsem se vždy špatně seznamoval, vždycky jsem se snažil být přátelský a s lidma s kterými jsem byl v kontaktu jsem se snažil tvořit pevná kamarádství, někdy možná až moc. Také jsem nikdy nedovedl nevyjít vstříc i na úkor sebe. Několik posledních let jsem vedl život který mi ale hluboce nevyhovoval. Nejdříve jsem byl bez práce a pak jsem několik let dělal na pozici která byla hluboko pod mojí úroveň. Do toho jsem pil alkohol v míře větší než velké a cítil se deprimovaný z toho že nemám partnerku, kterou jsem si i po čase přestal hledat, prostě jsem to vzdal. Nyní partnerku mám a miluju jí, můj život se celkově obrátil k lepšímu, nepiju alkohol, nekouřím, mám více možností. Nicméně se to neprojevuje tak jak bych čekal. V poslední době sem začal mít nějaké nepříjemné psychické problém. Začal jsem být nervózní když musím někam cestovat, s někým se sejít, nebo prostě jenom něco řešit. Také mě často přepadávají stavy, kdy třeba jenom sedím u počítače a jakoby nic necítím. Poslouchám hudbu kterou nevnímám, nehraji hry přesto že to vždy byl můj koníček, jakoby ve mně absentoval v tu chvíli jakýkoli cit a převládalo silně znepokojivé prázdno. Intezivně cítím jako bych ztrácel sám sebe, trávim hodiny prokrastinací. Někdy se k tomu přidají sebestředné nesebekritické myšlenky toho, že bych si zasloužil v životě mnohem víc než dostávám a chladná nenávist k lidem, kteří mě třeba nemají rádi tak jak bych chtěl. V tu chvíli si přijdu skoro jako sociopat, jako by ve mně nezbývalo nic, na čem si normálně zakládám. Je to důvod navštívit psychiatra?
Zeptal/a se – 19.říjen 12:48
Co se se mnou děje, přepíná mi?
Věda – Sociální vědy
Odjakživa jsem byl spíše citlivého charakteru, schopný empatie vůči jiným lidem, ačkoli jsem se vždy špatně seznamoval, vždycky jsem se snažil být přátelský a s lidma, s kterými jsem byl v kontaktu, jsem se snažil tvořit pevná kamarádství, někdy možná až moc. Také jsem nikdy nedovedl nevyjít vstříc, i na svůj úkor. Několik posledních let jsem vedl život, který mi ale hluboce nevyhovoval. Nejdříve jsem byl bez práce a pak jsem několik let dělal na pozici, která byla hluboko pod mojí úroveň. Do toho jsem pil alkohol v míře větší než velké a cítil se deprimovaný z toho, že nemám partnerku, kterou jsem si i po čase přestal hledat, prostě jsem to vzdal. Nyní partnerku mám a miluju jí, můj život se celkově obrátil k lepšímu, nepiju alkohol, nekouřím, mám více možností. Nicméně se to neprojevuje tak, jak bych čekal. V poslední době sem začal mít nějaké nepříjemné psychické problémy. Začal jsem být nervózní, když musím někam cestovat, s někým se sejít, nebo prostě jenom něco řešit. Také mě často přepadávají stavy, kdy třeba jenom sedím u počítače a jakoby nic necítím. Nevnímám hudbu, kterou poslouchám, nehraji hry, přestože to vždy byl můj koníček, jakoby ve mně absentoval v tu chvíli jakýkoli cit a převládalo silně znepokojivé prázdno. Intezivně cítím, jako bych ztrácel sám sebe, trávim hodiny prokrastinací. Někdy se k tomu přidají sebestředné nesebekritické myšlenky toho, že bych si zasloužil v životě mnohem víc, než dostávám, a chladná nenávist k lidem, kteří mě třeba nemají rádi tak, jak bych chtěl. V tu chvíli si přijdu skoro jako sociopat, jako by ve mně nezbývalo nic, na čem si normálně zakládám. Je to důvod navštívit psychiatra?