Historie úprav
Zeptal/a se – 6.červen 23:57
Co je pro stát výhodnější, když všichni lidé vydělávají zhruba stejně…
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Co se státu vyplatí víc, když všichni lidé vydělávají zhruba stejně, a nebo když je malá část miliardářů a zbytek země živoří?
Zeptal/a se – 10.červen 23:27
Co je pro stát výhodnější, když všichni lidé vydělávají zhruba stejně…
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Co se státu vyplatí víc, když všichni lidé vydělávají zhruba
stejně, a nebo když je malá část miliardářů a zbytek země
živoří?
–
No dobře, ale proč byl tedy tak dlouhou dobu takovej problém stanovit
minimální mzdu nějakým procentem z průměrné mzdy? Když vesměs
říkáte že aby všichni vydělávali zhruba stejně, by bylo výhodnější
pro stát, tak právě takový stav by mohla zaručit patřičná minimální
mzda. Všichni by měli zhruba stejně a nikdo by neživořil, pokud bychom teda
neživořili všichni, ale to by se předpokládám nestalo, vzhledem k tomu
že průměrná mzda je 28.000, se kterou by byl spokojen (si myslím)
v podstatě každý. Rozhodně by nebyly mezi platy takové rozdíly, když
bylo ještě před pár lety možné, aby měl zaměstnanec za 172 hodin práce
měsíčně vejplatu 6,5 tisíce čistýho.
Já vím že se všude píše že je nějaká hranice (v % z průměrné mzdy), která má potom vliv na zvýšení nezaměstnanosti, ale to by se přece dalo zjistit jednoduchou metodou pokus-omyl, kdy by se hodnota minimální mzdy každý rok posunula o několik procentních bodů z průměrné mzdy, a sledoval by se vliv na nezaměstnanost. Výsledkem by pak byl graf funkce, která by byla do určité části klesající, případně konstantní, a na určitém bodě (%) by měla minimum, od kterého by se nezaměstnanost začala zvyšovat. Tím by se stanovila optimální hodnota. Zvýšil by se medián, zvýšila by se úroveň lidí, a nezaměstnanost by zůstala přinejhorším stejná. EU říká, že by to mělo být nějakých 40%, ale jak na to přišla, to už se nikde nedozvíme. Navíc to může bejt pro každou zemi jinak. Proč se ta hranice prostě nemůže stanovit nějakým empirickým postupem, než spoléhat na to EU se nikdy nemýlí?
Zeptal/a se – 11.červen 1:03
Co je pro stát výhodnější, když všichni lidé vydělávají zhruba stejně?
Aktuality a zábava – Zábava a ostatní
Co se státu vyplatí víc, když všichni lidé vydělávají zhruba
stejně, a nebo když je malá část miliardářů a zbytek země
živoří?
–
No dobře, ale proč byl tedy tak dlouhou dobu takovej problém stanovit
minimální mzdu nějakým procentem z průměrné mzdy? Když vesměs
říkáte že aby všichni vydělávali zhruba stejně, by bylo výhodnější
pro stát, tak právě takový stav by mohla zaručit patřičná minimální
mzda. Všichni by měli zhruba stejně a nikdo by neživořil, pokud bychom teda
neživořili všichni, ale to by se předpokládám nestalo, vzhledem k tomu
že průměrná mzda je 28.000, se kterou by byl spokojen (si myslím)
v podstatě každý. Rozhodně by nebyly mezi platy takové rozdíly, když
bylo ještě před pár lety možné, aby měl zaměstnanec za 172 hodin práce
měsíčně vejplatu 6,5 tisíce čistýho.
Já vím že se všude píše že je nějaká hranice (v % z průměrné mzdy), která má potom vliv na zvýšení nezaměstnanosti, ale to by se přece dalo zjistit jednoduchou metodou pokus-omyl, kdy by se hodnota minimální mzdy každý rok posunula o několik procentních bodů z průměrné mzdy, a sledoval by se vliv na nezaměstnanost. Výsledkem by pak byl graf funkce, která by byla do určité části klesající, případně konstantní, a na určitém bodě (%) by měla minimum, od kterého by se nezaměstnanost začala zvyšovat. Tím by se stanovila optimální hodnota. Zvýšil by se medián, zvýšila by se úroveň lidí, a nezaměstnanost by zůstala přinejhorším stejná. EU říká, že by to mělo být nějakých 40%, ale jak na to přišla, to už se nikde nedozvíme. Navíc to může bejt pro každou zemi jinak. Proč se ta hranice prostě nemůže stanovit nějakým empirickým postupem, než spoléhat na to EU se nikdy nemýlí?